uklidňující gesto

Sunday, 9. January 2005

Americký herec, když chce v nějaké scéně uklidnit svého partnera, k němu vztáhne ruce, dlaněmi trochu dopředu (v taiji bychom to klasifikovali jako energii an), hovoří k němu, a někdy se s tímto gestem ještě po krůčcích přibližuje. Američany takový tělesný postoj zřejmě uklidňuje, alespoň snad ve všech filmech, kde jsem to viděl, bylo pacifikující gesto úspěšné.

Kdyby na mě někdo ve stresové situaci vztáhl ruce tímto způsobem, asi bych mu dal bombu, nebo se aspoň musel přemoct, abych tak neučinil. Dokonce i v pozici pasívního televizního diváka se mě při tomto gestu okamžitě zmocní dvojmocná reakce typu strach/agrese. Vztáhnutí ruky pociťuju jako nebezpečný pokus proniknout do mého bezpečného prostoru.

Americké uklidňující gesto interpretuju i jako nebezpečný pokus proniknout do našeho nonverbálního jazyka, do našeho vlastního body language. V Americe se mi může hodit, že gesto chápu podle nich, ale byl bych nesvůj, kdybychom je přes televizní kanály přijali v Česku. Tím spíš, že by taková výměna proběhla nejspíš zcela nepozorovatelně (máme sice Ústav pro jazyk český, ale nemáme žádného veřejného strážce našich mimovolných pohybů). Nemusila by ani nikomu vadit. Dokud se k nám někdo nepřiblíží se vztaženýma rukama…

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.