přebytečná hmota

Wednesday, 2. February 2005

Nevím, do jaké míry je všeobecně známo, že Argentinec Adolfo Bioy Casares (byl jsem s ním ve spojení přes Vladimíra Nárožníka od druhé poloviny 80. let) vynalezl zařízení, které nenahrává jenom zvuk nebo obraz, ale dokáže nahrát i všechno ostatní.

Můžeme si myslet, že jednou to přece muselo přijít, ale lze se také stejně důvodně ptát, zdali to tady nebylo už odedávna. Těžko si představit, že by příroda a vesmír byli nuceni čekat, až s něčím takovým přijde lidstvo. Tak to aspoň tvrdí jeden vědec, jehož jméno jsem zapomněl, který dokazuje, že nahrávání je přirozená vlastnost hmoty, a že je dokonce tou snad vůbec nejhlavnější aktivitou ve vesmíru. Každý pohyb prstem nebo i každé další posunutí zeměkoule po mnohonásobně spirálové dráze kolem vlastní osy, kolem slunce, kolem galaxie atd. není nic jiného, než vymaňování se z předchozího stavu – přičemž tento předchozí čas zůstává „na místě“, zatímco aktuální zbytek světa neochvějně uhání vstříc kosmické nicotě. Zanecháváme za sebou každým okamžikem kompletní nahrávku, a protože se tak děje od nepaměti, představuje objem nahrávek zilion-násobek aktuálního stavu. Do světa se všechny tyto nahrávky vejdou jen díky skutečnosti, že je necháváme za sebou (a to, čemu říkáme prostor, není nic jiného než způsob, kterým se tam vejdou). Visí tam jak pára po tryskáči, pro člověka špatně přístupná, což je logické, protože se nenacházejí v jeho čase. Zůstávají nicméně k dispozici každému nečasovému duchu, který potřebuje zjistit, kde, jak a proč jsme zlobili.

původní komentáře: 

1… empty_bell WWW 30.05.2005, 02:42:14

…a ja uz si malem ani nepamatuju, jak se jmenuju… tak aspon timto zdravim ty necasove duchy, pojidajici tryskacovou paru…

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.