zrada

navoněnej toaleťák

Navoněnej toaleťák je symbol. Ukazuje daleko víc, než jen sám sebe. Neukazuje nic menšího, než konec světa.

I výkal má svůj kosmický rozměr, personifikuje strávené dobro (a tudíž otravu a zlo), nečistou hrozbu, kterou si sami produkujeme, stín, který způsobíme každým posvícením. V kosmické bitvě s ním se chtě nechtě ocitá i nevinná navoněná rulička, zdánlivě bezmocná, ve skutečnosti zákeřná a ve službách temných mocností.

Prosytit toaletní papír industriální voňavkou je zradou na ideálu z více důvodů: je to zbytečné, lživé a nezdravé.

zdravá výživa dětí

Nejsem, ani jsem nikdy nebyl, makrobiotik, nedržel jsem žádnou dietu, jen mě od patnácti let jídlo zajímá jako prostředek proměny osobnosti. Říkal jsem si, že se člověk tím co jí doslova stává (teda to co jí, se stává člověkem) a spatřil jsem v tom bezpracnou a záživnou cestu k tomu, abych si přestal být odporný, jak si někdy puberťáci bývají.

recepty

V televizi občas narazím na pořad pro seniory, kde profesionální kuchař učí, jak se co vaří. Je mi z toho na nic: ten kuchařský rutinér (a asi taky odborník svého druhu) ukazuje, jak vařit, aby to bylo chutné. Přičemž chuťový ideál odpovídá restauračnímu stravování. Taková lepší hospoda, dříve by to byla tzv. dvojka. Ten ušlechtilý džentlmen nemá problém rozpustit v kastrólu půlku másla na dvě porce jídla, nalít do omáčky skoro celou šlehačku, přitom vesele solí a pepří, až se práší, přepaluje tuky – neboli jinými slovy, pomáhá pomalu zabíjet naše seniory.

jení

Když zavítáte do Asuánu, je vaší turistickou povinností navštívit přesunutý chrám v Abu Simbelu. My jsme tomu odolali a raději jsme bloumali po okolí, po předměstích, po poušti a zašli jsme do Nubijského muzea a do Simeonova kláštera. Přestěhovaný chrám mě nelákal – a nejspíš právě proto, že byl přestěhovaný. Největším šokem z Egypta pro mě totiž nebyly ohromující chrámové komplexy a dokonalé sochy a reliéfy, těch bylo tolik, že brzy překonaly vnímací kapacitu.

Subscribe to zrada