tah

Karel na bidýlku

Maloval jsem celý den a celou noc obraz a myslel na Karla. Mluvil jsem s ním způsobem „ať jsi nebo nejsi“, protože jsem nevěděl, jestli ještě je nebo není.

Při téhle konverzaci skrze membránu plátna občas vypluje nad hladinu nějaké slovo nebo věta, většinou ale nejde o moc víc, než o přichýlení vašeho proudu k proudu toho druhého. Stejně jsem nevěděl, jestli Karel ještě rozeznává řeč. Spoléhal jsem na to, že vnímá alespoň, že je někdo s ním. I když geograficky někde jinde a vědeckými nástroji nezjistitelně.

Subscribe to tah