světlo

světelný svět

Podívejte se na stín olistěného stromu – honem, dokud nepřišel listopad. Stínový obraz není prostou siluetou velikána vrženou ve směru od slunce na zem, jak by se snad dalo předpokládat. Vidíme, že projekce listoví je různě rozostřená – podle toho, jak vzdálená je větev. Ta rozmazanost má navíc zvláštní tendenci k okrouhlosti. Světelné sloupy, které se prodraly korunou, se na zemi promítají jako průniky shluků kruhových skvrn nebo i jako jednotlivé zářící kotouče.

fiat lux

Vidíme světlo. Bez světla se o vidění nedá moc mluvit. Náš svět je světlý. Fyzikálně je světlo energie fotonů. Fyzika ovšem neřeší, jestli jsou fotony světlé. Klidně bychom mohli fotony vnímat jako něco tmavého, je to jen „fyziologická konvence“. Absenci světla vidíme jako tmu, tak to prostě je – ale mohlo to být klidně naopak, tma, ono fotonové nic, by byla bílá a světlo by bylo „černé na bílém“. Že světlo vnímáme jako světlé je naše osobní věc – tak osobní, že dokonce nemůžeme mít ani jistotu, zda jiní lidé náhodou nevidí naši bílou jako naši černou.

Subscribe to světlo