pozvánka

SHOP!

Zítra otevřeme ten SHOP v Galerii Havelka! Kdyby to náhodou za nic nestálo, přivezli jsme alespoň skvělé víno z Hostěradic a udělal jsem pověstné ořechy v karamelu.

Všem mimopražským jsem říkal, že mají přijet, až budou obě výstavy zároveň – jenže se ukazuje, že jejich průnik bude jen následujících pět dní.

A právě mi došla pozvánka, že výstavu s tím malinko odporným názvem SHOP dělají taky na VŠUP… :o) Asi je to ve vzduchu!

Vlastně teď se dívám, že mají už druhý ročník, takže zpozdilej jsem já.

Níže jsem vložil naši pozvánku:

objev ve skladu

Vláďa Zadrobílek říká v knize svých vzpomínek, jak se kdysi rozhodl, že jednou vydá moje kresby. A taky že jo, uplynulo deset let, změnil se režim, a z Vláďových supersamizdatů se vyvinulo nakladatelství Trigon, které zná každý, kdo se zajímá o hermetismus a podobné nauky. Výběr asi dvěstě padesáti kreseb, vzniklých většinou mezi lety 1983 až 1985, vytištěný duplexem (dvoubarevně) na matném papíře a svázaný v tvrdé vazbě, dal dohromady cca půkilovou bichli, kterou Vláďa vydal k výstavě (jiných) mých kreseb v Nové síni v roce 1997.

songy E

K blížící se výstavě SHOP u Jitky Grígerové v Galerii Havelka v Praze už několik informací řízeně uniklo. Jen pár skutečných insiderů ale ví o šíleném záměru, kterým se chci definitivně znemožnit před celým kolektivem: budu zpívat!

Nebo korektněji a alibisticky: budu vokálně performovat.

Špálovka a Havelka

Už to mám konečně trochu pohromadě:

dovoluji si vás pozvat na výstavu Převod síly, která bude zahájena ve čtvrtek 10. listopadu 2011 v 18 hodin v Galerii Václava Špály, Národní 30, Praha 1 a potrvá do 31. prosince 2011.

Na čtvrteční otevření chodit příliš nedoporučuju, tři patra Špálovky spojují velmi úzká schodiště, takže je to spíš vernisáž aktuálních virů a bacilů. Říkám to každému, nakonec tu zkysnu sám.

Bacha, žádné občerstvení! To je styl Špálovky.

Špálovka

Všude už deset let říkám, že nevystavuju, a pak se pár akcí za rok nakonec stejně zúčastním, abych si s odmítáním nepřipadal tak hysterickej. Ke konci léta se mě zeptal Pavel Lagner ze Špálovky, zdali bych záplácnul volný termín, který si jinak vyhrazují pro laureátskou výstavu Chalupeckého ceny, a který poslední laureáti jaksi nevyužili. V té chvíli jsem měl skluz se všemi možnými věcmi co jinak dělám, ale kývnul jsem na to hned, zařadil si Špálovku jako prioritu číslo jedna a všechno ostatní nechal, ať si to mou pozornost vynutí jen podle okolností.

tři nahrávky

Radim Tichý a další lidi z Tišnovské televize sestříhali dokument o plenéru našeho ateliéru v Tišnově. Sice tam disproporčně dominuju, zatímco studenti jsou spíš za statisty, ale jinak mám příznivý pocit, že dokument je udělanej s opravdovou chutí i profesionalitou – takže lze doporučit! Viz http://www.youtube.com/watch?v=cFvrqyFFUg0&feature=player_detailpage

prohlídka 80. let s autory

Osobní pohled sběratele Richarda Adama na malbu 80. let vzbuzuje zájem, nostalgii a kontroverzi od loňského října, kdy ho materializoval ve formě velké výstavy a masivního katalogu v brněnské Wannieck Gallery.

Akce bude končit tento týden – a jako když stegosaurus ještě před posledním vydechnutím mávne ostnatým ocasem, tak Richard pozval Jana Mertu, Kvíčalu a mně dneska (ve středu 16. března) na šestou hodinu do galerie, abychom do stále proměnlivější minulosti ještě jednou zavrtali.

Pecha Kucha Night Prague & něco pro Brňany

Co to je Pecha Kucha (pečakuča)? Nejlepší je to zjistit naživo, třeba hned tuto středu 23. února v kině Aero v Praze. I když je možná už vyprodáno – to se asi dá zjistit na www.pechakucha.cz. V Praze jede Pecha Kucha už tři roky, a teď i mě čeká pověstných šest minut a čtyřicet vteřin pečakučového smažení. Výhoda toho formátu je právě tahle krátká doba, při které se nedá pořádně ani zdřímnout.

čtení ze Slovníku

Nejsme s Adamem Gebrianem – znáte tohle elfí jméno? – domluvení, že o sobě budeme hezky mluvit. Naopak myslím, že Adam nebude mít problém mě kdykoli upozornit na nějakej můj průser nebo zradu. (Pro takový účel mám v záloze ještě pár dalších lidí, třeba Jaromíra Typlta.) Ale já o něm nemůžu než mluvit hezky, a on mě teď na drsňáckém rádiu Wave taky nijak neboural, i když jsem byl před éterem malinko nesvůj.

knížka rozhovorů od Michala Gibody

Hlásím, že Michalovi Gibodovi se už podařilo vydat knížku rozhovorů, které vedl s účastníky svých veřejných diskuzí v Českých Budějovicích. Publikace se jmenuje K věci, vypadá decentně, má 196 stran, vydalo nakladatelství Karmášek, náklad ani cenu neznám.

myšlenky hodné šíření

Jestli víte, co je pecha kucha, tak možná budete znát i TED. Je to prezentační formát, něco jako konference s přednášejícími z co nejrůznějších oborů a s předpokladem, že se tam vyskytnou myšlenky, které „stojí za to šířit“.

TED teď ve čtvrtek 7. října proběhne i v Brně, jako TEDxBrno.

kulturní think tank v pátek 8. října!

Společnost Za Česko kulturní vymyslelo kavárenský think tank, při němž si kdokoli může zamluvit půlhodinu klábosení o kultuře s jednou ze čtyřiceti osobností v některé z těchto legendárních pražských destinací: Grand Café Orient, Café Imperial, Café Galerie Langhans, Kavárna Slavia, Café Nona, Cukrárna Myšák, Café Louvre. (Kafé si ale asi platí každej sám.) (Vlastně ne, teď jsem si všiml, že je v ceně.)

sborník Mosty a propasti mezi vědou a uměním

Michal Giboda nakonec sehnal někde trochu peněz a vydal svůj sborník Mosty a propasti mezi vědou a uměním. Blahopřeju mu k tomu, jelikož sám nejlíp vím, jaká piplačka je dostat z autorů texty (vím to jako autor…), najít nakladatele a ovšem i ty peníze.

BAF, Hrozby a další pozvánky

Dneska jdu na otevření BAFu (Brno Art Fair) na brněnské výstaviště do pavilonu A. Je to veletrh galerií, první ročník, ambiciózní, zatím to vypadá na dost slušné zastoupení, trvá do neděle, více zde.

strašný ztráty

A taky mi ty články tady nějak lajvstajlovatějí! Není divu, protože jsem se do žánru právě namočil, když jsem se s bývalým ministrem školství Ondřejem Liškou vyskytl v livestylových Krásných ztrátách Michaela Prokopa.

křest Slovníku Grafiky 2

Při vernisáži výstavy Bordel v Galerii Havelka tento čtvrtek se dočkáte také ohlašovaného křestu právě vydaného Slovníku Grafiky 2!

Podle názvu by člověk usuzoval, že musí jít o druhý díl slovníku grafických termínů, ale Grafika 2 je náš ateliér na AVU a slovníkem se myslí výsek naší slovní zásoby.

Tento tlustý špalíček nabyl tři sta osmdesáti čtyř stran hlavně tím, že na každé sudé stránce je asi tak jedno slovo a na liché tak jedna věta. Právě to ale byla na tom ta hlavní práce, snadnější by samozřejmě bylo bývalo napsat mnoho vět.

Bordel – pozvánka na čtvrtek!

Kdysi jsem byl pozvaný na velkou výstavu, u které jsem pochyboval, jestli na ní vůbec mám být. Nakonec převážilo, že nemám. Pověsil jsem tam několik celkem bezbranných obrazů a fakticky jsem tím zmizel. Zástupy obrazy obtékaly a obrazy zůstávaly netknuté.

Před pár lety jsem si říkal, jestli vůbec mám být, a převážilo, že nemám. Tak jsem si v tichosti anihiloval a nechal tu stín Setrvačník, který vykonává úkony. Má dokonce i „radost ze života“ – a tak nejen mí blízcí, ale ani já samotný si nemusím virtualizace vždycky hned všimnout.

sláva rozkladu

Dalo se čekat, že po získání hrdého titulu Miss kompost 2007 nabere můj další kariérní postup raketovou rychlost. A skutečně, už tuto sobotu můžete vidět na pražském Výstavišti, že jsem během jediného roku briskně povýšil a zcela přirozeně figuruju jako jeden z obhájců letošní úrody kompostů.

Jelikož ale my kompostnauti žijeme ve znamení humusu, neměl bych užívat výrazu povýšení. Naše hierarchie je přece orientovaná opačně, směrem k zemi.

skandál u Valachů

Skandál se jmenuje výstava našeho ateliéru Grafika 2 v Galerii Sýpka ve Valašském Meziříčí – neplést si prosím s Galerií Sýpka Jana a Ireny Velkových a s Galerií Sýpka na Klenové…
Těšíme se na Valachy, v sobotu tam hraje má oblíbená kapela Ciment, podíváme se snad do Gobelínky, kterou máme rádi a jinak budeme celé dny sedět v galerii a bavit se nad věcma, jak bychom to dělali stejně, ale bez účasti širší veřejnosti.

slovník Grafiky 2

Dělal jsem na stránkách našeho ateliéru, takže jsem nějakou dobu neposlal nic sem – ale tam jsem například začal systematicky posílat slova, která mají ve slovníku grafici 2.

beseda U Zlatého prstenu

Všechno, co mám na srdci, jsem řekl tady v bloku, takže všude jinde se jen cituju.

Proto nemá velký smysl sem umisťovat pozvánku na zítřejší besedu v Domě U Zlatého prstenu v Praze (součást Galerie hlavního města Prahy, plete se někdy s Galerií U prstenu v Jilské), leda by někdo považoval za potřebné dohlédnout na správnost citací. Na druhé straně by někoho mohlo zajímat, že mám nový účes.

Tohle je znění pozvánky:

Klub přátel Galerie hlavního města Prahy zve na další setkání U Prstenu.

Pozvání tentokrát přijal Vladimír Kokolia

rok vepře v Arše

Feng-yűn Song Vojtová mě pozvala na tuhle sobotu do Archy jako hosta na vítání Roku vepře. Nevím, proč si na mě vzpomněla zrovna v tomhle roce. Představuju si, že si říkala: vepř, vepř… – a pak ji napadlo: Kokolia!

Já se tam jen promítnu, bude to v podstatě koncert Song, společně s „mým“ Vladimírem Václavkem, s Petrem Dvorským a s jejím Trio PUO extra bandem. To lze doporučit! Hladové krky se navíc dočkají malého čínského občerstvení.

pozvánka do Rýmařova

Tuto sobotu (3. února) jedu na instalaci a vernisáž do Rýmařova – pokud bydlíte někde poblíž, přijďte ve tři do Muzea!

Zahraje tam Vladimír Václavek, můj basák z E, neviděli jsme se děsně dlouho.

O Rýmařově vždycky bájil, mám asi úplně nepřiměřenou představu.

Budou tam kresby a grafiky, starší i novější, obraz zapůjčí Jindra Štreit.

Úvodní slovo řeknu já – v ideálním případě jen jedno.

výstava prodloužena, derniéra posunuta na 25.1.

Oznamuju těm, kteří by se dostali na derniéru 18. ledna, že ji přesouvám o týden na čtvrtek 25. ledna.

Je to trapné, ale od úterka ležím s horečkou, hnusně chrchlám, vzorně se potím a mám zajímavé sny. Přivezli jsme pár menších pláten z galerie, že budu malovat doma, ale ještě jsem na ně nesáhl.

Vidím to černě – takže máme čekat černé období? Nebo možná bledé.

zítřejší vernisáž

Bůh je název mé výstavy u Josefa Chloupka, která se otvírá zítra v Brně mezi třetí až šestou hodinou.

výstava u Josefa Chloupka aj.

Zase jsem sem nedal nějakou dobu nic, ačkoli si pořád skládám nějaké výkřiky určené tomuto bloku. Ale pak je sem nedám, asi se začínám moc hlídat!

Mezitím se udála spousta věcí, z nichž si vybavím hlavně to, že naši mladí měli svatbu v kostele, probíhalo to u Jakuba v Brně, bylo tam pěkné světlo.

Mistr v Brně

Rozbil jsem si notebook (ve vlaku jsem ho dal do zásuvky a až pak jsem si všiml, že zrovna na ní je napsáno: sem nepřipojujte notebooky…) a až v posledních dnech jsem se dostal k datům – to mě stejně neomlouvá!
Takže až asi předvčerejškem jsem rozeslal mail těm, co s náma cvičili a teď jsem si vzpomněl, že jsem to ještě nevylepil tady.

přednáška

Kompiluju profesorskou přednášku na 31. května na AVU (veřejné zasedání umělecké rady AVU v aule v 11 hodin) a zapomínám mrskat příspěvky sem do deníčku. Ačkoli pořád vznikají, víc než předtím, asi jak potřebuju vykompenzovat soustředění na přednášku. Přednášku jsem nazval trochu fádně Pohled na kresbu – ale je to o všem možném kolem kresby, co mě vzrušuje, tak to snad jiskra přeskočí!

novinky

Novinky, oznámení o výstavách, chystaných akcích a tak, jsem začal hlásit na
http://www.kokolia.cz/kokopedia/index.php/Aktuality

neboli tam, kde teď skládám tu děsnou Kokopedii, o které jsem tady psal na konci března.

cvičení v Brně, pokr.

Ohlasy ze cvičení s Radkem Kolářem jsou dobré, možná výborné. Poslali mi zprávu, že příští seminář s ním je v sobotu 8. dubna. Skupinka jinak cvičí v malém sále Biskupského gymnasia, Barvičova 85 v Brně, každé úterý od 17.15 do 18.45, cena 120 Kč za měsíc.

les v plzni

Dneska je vernisáž výstavy Les v Galerii města Plzně (na náměstí), kterou dělá Václav Malina, bohužel se na zahájení nedostanu, ale zvu Plzeňáky a z okolí – může to být myslím dost pěkná výstava, od Mařáka, přes Váchala až po Šárku Trčkovou, mou asistentku, kterou bych ale i bez toho ctil jako silnou figuru české grafiky.

Abych neopomněl někoho zmínit v tom od-přes-po, uvedu všechny autory, abecedně:

Alena Andrlová

Pavel Baňka – klasik

Karel Frauknecht

Pavel Hayek – klikni

František Hodonský

Helena Horálková – to je solidní grafička!

autogramiáda ke knížce a vernisáž

U Fišera v Kaprově ulici v Praze proběhne autogramiáda – to je žánr, který vůbec neznám a přirozeně mě děsí – ale bude to snad trvat max hodinu. Kdo chce podpis na předloktí, má příležitost. Na to navazuje vernisáž v nové galerii Havelka, dohromady s Honzou Hískem a Vladimírem Kopeckým; je to malinké, ale snad sympatické místo, každému se vlezou asi jen tak dva nebo tři obrazy, začátek vernisáže v 19 hodin

rok s Klusákovou vyšel!

Tak už jsem dostal do ruky tu naši zbrusu novou knížku s Janou Klusákovou! Bál jsem se, že hned najdu nějakou děsnou závadu – ale díky tomu, že se textu i knížce jako takové dostala neobyčejná péče, a to od autorky i od redaktora a grafika, tak získávám pocit, že knížka nakonec vyšla pěkně. Můžu vinit už jen sebe, když tam bude nějaká opravdová pitomost. (To platí i o fotkách Vítka Klusáka..)

češskaja pajezija

Přišla mi z Ruska bichle vázaná v lidské kůži, tvrdá vazba se zlatýma bukvama, vypadá jako dodatek Stalinových spisů, má asi šest set stran, jsou v tom básně asi stovky českých básníků v ruštině i češtině, zkompiloval to Dalibor Dobiáš, který zřejmě učí češtinu v Moskvě na univerzitě. Úctyhodné dílo, a dokonce čtivé, bez nucení jsem se básněmi probíral aspoň hodinu. Někteří básníci strašně básní, jakoby se báli, že to bude vypadat moc obyčejně, ale pak jsou jiní, za všechny Ivan Wernish nebo Krchovský, kteří rovnou píšou poezii.

blansko

Před třemi lety jsem měl výstavu v Blansku, níže vlepím text, který jsem měl k té výstavě (protože na něj potřebuju udělat odkaz a nechce se mi ho dávat na moje stránky)

Zhu Tiancai v Česku

Jak jsem psal, přijede za pár týdnů mistr, já jsem stále ještě nepublikoval, jak se bude cvičit u nás, ale kdo je z Prahy, může zvážit, jestli pro něj nebo pro ni není vhodný některý ze seminářů, které pořádá Radek Kolář v Taiji Akademii. Minule to měl bezvadně zorganizované. Zhai Hua bude mít mistra u sebe přes ten další víkend, ale nevím detaily. Je to na www.taiji.cz.

můj kufr

Výstava kufrů, moje noční můra, byla otevřena 20. ledna v galerii AVU.

mistr Zhu Tiancai v Česku

Pamatuju si dobu, druhou polovinu 80. let, kdy o cvičení taiji slyšelo jenom pár jednotlivců: doktorka Růžková, lidi ze Zlatého kopce, Vít Vojta a nevím kdo ještě. Zoufale jsem sháněl i ty úplně nejzákladnější informace. Nikdo nevěděl nic (možná mi teď někdo napíše, že dávno věděl všecko). Cvičení v parku by bylo považováno za úchyláctví nebo podvratnou činnost. Cvičil jsem podle knížky, a protože se mi líbila víc až druhá kniha, kterou jsem sehnal, a která byla o stylu rodiny Chen, orientoval jsem se na něj.

Subscribe to pozvánka