normalizace

ještě jednou osmdesátá

Marie Konečná píše diplomku na Masarykově univerzitě, ve které porovnává situaci a možnosti mladých umělců, zvlášť těch z AVU. Neznáme se, jen jsem od ní dostal několik otázek k 80. letům, které sem vkládám i se svými odpověďmi. Ne že by pilní čtenáři tohoto bloku neznali moje odpovědi předem, dávám to sem taky pro kontrolu veřejnosti, jestli už příliš nelžu…

sympozium Osmdesátá

K výstavě 1984–1995, která probíhá v brněnské Wannieck Gallery, a jejíž kurátorem je sběratel Richard Adam, se Tomáš Císařovský, Jiří David a Martin Dostál rozhodli uspořádat sympozium. Postavil jsem k tomu účelu jednoduchý web www.osmdesata.cz a dostal jsem na sympoziu 15 minut pro svůj příspěvek. Všechny příspěvky jsou i na webu České televize.

brněnská osmdesátá forever

Katalog Brněnská osmdesátá, který vzniká dodatečně ke stejnojmenné výstavě Marcely Macharáčkové v Muzeu města Brna, mě donutil ke vzpomínání. Při té příležitosti jsem například dohledal, že E, ta moje kapela, nevznikla po 1987, jak všudemožně uvádíme, ale v 1985 nebo možná ještě dřív. Když nevím ani tak základní data, neměl bych být ke vzpomínání vůbec připouštěnej…

co jsem dělal 17. listopadu

Časopis Sanquist se mě zeptal, jestli nemám k převratu v roce 1989 nějakou vzpomínku na 3880 znaků. V září toho roku jsem odejel do Holandska na festival nezávislých aktivistů Against Current, kam s náma poprvé za hranice vyjela taky skupinka za Jazzovou sekci a pár dalších úleťáků a pravděpodobně též nějaký ideový dozor. Miloš Vojtěchovský zařídil pro naši skupinu E koncert v Melkwegu, nejlepším klubu v Amsterdamu, a udělal mi pěknou výstavu. Pobyt jsem si tam nakonec prodloužil víc než o měsíc.

obyčejní úleťáci

Stěžujeme si, že televizní zprávy jsou ustavičně negativní – mě tedy připadala nejpříšernější vždycky ta roztomilá zvířátka nakonec – ale když se podívám v normálním světě kolem sebe, slyším novinky ještě drastičtější. Tady odchází matka od šťastné rodiny, zde naopak zlotřilý syn vyhodil z domu vlastní matku, tento v afektu vyskočil z okna a přežil, tihle musí při každé procházce něco ukrást, i kdyby to mělo být jen polínko do kamen, tenhle se zbláznil a předvídá budoucnost, zde se krásný mladý člověk metodicky upíjí, tamten místo toho bije málem koho potká.

velký předseda tao

ahoj, nevim jak to funguje, ale treba to k tobe dorazi: prekvapil me ten blog, nadchlo mne ze je, ctu v nem. Ale druha, stara otazka, kterou ja i Ctibor Pavel mame zasutou, se tim otvira sireji. Mas casto velmi kontrastni vize. Prevlada u mne snaha jim porozumet, ale jsou nekdy prilis kontraverzni. Co mne prveho napada, abych ti to priblizil?

Subscribe to normalizace