mémy

mémy Gr2

Kája Chamonikola mi vyprávěla, jak je nutné uzavírat cykly. Včera jsme jeden otevřený cyklus uzavřeli a zbyla po něm zvláštní výstava v Alšově jihočeské galerii v Českých Budějovicích s názvem Mémy Grafiky 2. Jsme úplně zničení, ale šťastní, protože se to povedlo, přijelo množství studentů, i ty legendy od roku 1992, kdy ateliér Grafiky 2 na AVU vzniknul. Zvládli jsme dokonce udělat dvěstěstránkový katalog formátu A5 a tloušťky třináct milimetrů. Vystavujících je šedesát šest!

zabte je

Pamatuji si z šedesátých let, že se v povídkách a románech začal objevovat prs. Nebylo to ňadro – ňadro patřilo předchozím desetiletím. Klasiky bylo obyčejně popisováno jako těžké, v selském stylu, vymalované od Švabinského. Zato prs byl zásadně existencialisticky bílý a pevný. Jeho hlavní činnost spočívala ve vyklouznutí ze županu, což potvrdí všichni čtenáři edice Magnet nakladatelství Naše vojsko. Prsy přinášela však i četba tehdy kvalitních sešitů Světové literatury, jen jste se místo peripetií nějakého poručíka museli prokousat stránkami uměleckého vnitřního dialogu.

mémon

Jako nositel mému mám dvě starosti: o mém a o nositele. Jako nositel můžu mít strach, že mi mém někdo sebere, prohlásí ho za svůj. A za mém mám obavu, že ho někdo pokazí.

Ujal jsem se nesení mému – což znamená péči, aby se mém ujal. Mohu ho šířit v médiích, při rozhovorech, v galeriích nebo jako grafiti po ulicích. Ale můžu taky udělat něco rafinovanějšího: vypěstovat si skupinu nositelů mému.

S nimi uzavřu deal: předám vám svůj mém, který už se celkem úspěšně ujal, a vy za to, že ho ponesete, můžete cizopasit na jeho úspěchu.

Subscribe to mémy