jazyk

výtvarný jazyk

Modelová situace: profesní skupina mluví svým jazykem. Jazyk je to zvláštní, například dovoluje mluvit mrtvým s živými a mluvit s věcmi, se světlem aj.

Mnoho běžných věcí ovšem vyjádřit nedokáže, zato jiné snad ani nelze říci jinak, než právě tímto jazykem.

Jazykem se v každém případě říká něco. Není to jen hra bez obsahu.

zabte je

Pamatuji si z šedesátých let, že se v povídkách a románech začal objevovat prs. Nebylo to ňadro – ňadro patřilo předchozím desetiletím. Klasiky bylo obyčejně popisováno jako těžké, v selském stylu, vymalované od Švabinského. Zato prs byl zásadně existencialisticky bílý a pevný. Jeho hlavní činnost spočívala ve vyklouznutí ze županu, což potvrdí všichni čtenáři edice Magnet nakladatelství Naše vojsko. Prsy přinášela však i četba tehdy kvalitních sešitů Světové literatury, jen jste se místo peripetií nějakého poručíka museli prokousat stránkami uměleckého vnitřního dialogu.

povrch je takový, jaký je

Vítám našeho zpravodaje Tomáše Takového, který situaci sleduje na místě. Tomáši, můžeš sdělit našim posluchačům, jak se situace vyvíjí?

Dobrý den, Hanko, situace v hlavním městě je taková, jaká je. Prezident řekl, co řekl a opozice reagovala, jak reagovala.

Jaké jsou vlastně požadavky vůdců pouličních protestů?

Jejich požadavky jsou takové, jaké jsou. Hrozí, že udělají, co udělají.

A ukazuje se nějaké řešení krize?

V současné chvíli je stav bohužel takový, jaký je, ale zůstává naděje, že krize bude vyřešena, jakmile bude vyřešena.

filozofie břicha

Wittgenstein je pro mnoho lidí znám hlavně jako autor věty, že o čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet – což vypadá jako poukaz na hlubokou mystiku nebo skepsi, anebo přinejmenším výzvu, aby se zbytečně nežvanilo.

Jeho dalším vývojem to ale získalo další význam: o čem se nedá mluvit, na to lze někdy ukázat.

Na nejzákladnější věci jazyka či logiky nedosahuje žádné pravidlo, ty se prostě musí uvidět.

nonverbální filozofie

Chtěl jsem psát něco k tomu, co je ve vzduchu, ale místo toho jsem naťukal: nejvyšší filozofie je telepatie. Zdá se vám to pitomé? Nepřišel jsem na to sám, převzal jsem to ze sci-fi (jak se jmenovalo? Když psi byli lidé?), kde se pomocí jakéhosi kaleidoskopu nad městem v obyvatelstvu telepaticky přenese sdělení, že na Jupiteru je ráj, a tak všichni naskákají do raket a vyklidí zeměkouli pro ty, kdo jim to takhle nastražili – pro samotářské mutanty. (To jsem klesl dost hluboko, asi nemám dost vlastních ulítlých nápadů, když se musím obracet ke sci-fi.)

budu se soustředit

V jedné scifi povídce ze šedesátých let se vrátí skupinka turistů ze stroje času, kde nešťastnou náhodou sešli z vymezené cestičky a zašlápli motýla nebo tak něco, a při návratu napřed všechno vypadá normálně, ale pak si začnou všímat podivných, i když zdánlivě ne zas tak důležitých změn oproti dřívějšku: některé nadpisy ve městě mají přehozená písmena…

uklidňující gesto

Americký herec, když chce v nějaké scéně uklidnit svého partnera, k němu vztáhne ruce, dlaněmi trochu dopředu (v taiji bychom to klasifikovali jako energii an), hovoří k němu, a někdy se s tímto gestem ještě po krůčcích přibližuje. Američany takový tělesný postoj zřejmě uklidňuje, alespoň snad ve všech filmech, kde jsem to viděl, bylo pacifikující gesto úspěšné.

podprahová blbost

Prezident Havel v jednom z novoročních projevů (mimochodem, dávali je vždycky v poledne, ale když je člověk prošvihl, tak už neměl nárok je vidět v repríze, a na obsah projevu se dalo usuzovat jen podle pitomých reakcí v tisku a v bedně) kritizoval dabování filmů v televizi. To je dost divné, že by dabing získal takovou důležitost pro zdravý rozvoj země, že o tom musí prezident na Nový rok mluvit.

Subscribe to jazyk