česání

milenci prostoru

Jednou hladím prostor krásně po srsti, pak do něho vnikám, protahuju se jím dál, pak ho polykám a trávím, pak jsem u toho, kdy vzniká.

To není žádná metafora, pouze suchý popis.

Lidi se ptají, na co mají myslet při taiji. Obecná odpověď je: na všechno. Jen prosím nechávejte myšlení volně proplout – zvlášť při tom bacha na protivné myšlenky, které se už ze své přirozenosti zadrhávají a nabalují.

Což znamená občas taky nemyslet na nic. (Pozor, to je něco jiného, než myslet na nic! – právě na nic při cvičení velmi myslíme – někdy mám pocit, že výhradně.)

třídění česáním

Po nejméně dvaceti, ale možná dvaceti pěti letech jsem se teď poprvé učesal.

Česání je zvláštní druh třídění, při kterém (když nepočítám vyrvané vlasy) je jeden pól daný, předem „vytříděný“ všemi místy, odkud vlasy z kštice vyrazily. Druhý pól je volný, může mířit do všech stran nebo být násilně načesaný do jedné strany, třeba na Adolfa. Vždycky, i při nejdivočejších vrabčích hnízdech, ho ovšem bude omezovat a určovat danost výchozího konce.

Subscribe to česání