blbost

blbě blbě

Herec má zahrát roli špatného herce. Bohužel ji zahraje špatně.

Překladatel překládá špatný text, avšak přeloží jej špatně.

Malíř chce namalovat špatný obraz. Ale obraz je špatně špatný.

Za mého mládí se říkalo, že všechno už bylo namalováno. Když tu frázi posléze vypustil i můj profesor Jan Smetana, dovolil jsem si oponovat. Možnosti vypadají vyčerpány, ale ještě jsou tady chyby, nemožnosti, ty mají výrazovou sílu a čekají na namalování. Nemyslím, že jsem na něj s tím udělal dojem. Dodnes si to kompenzuju, například právě teď.

nepředstavitelná hloupost

Hloupý nechápe inteligenci inteligentního. Potká-li stejně omezeného, mohou si krásně rozumět, ale kdokoli méně omezený už bude mimo jeho záběr.

To je celkem jasné, ale vnucuje se otázka, zda to platí i naopak: chápe inteligentní hloupost hloupého?

řeč na vernisáži Grafiky 2 na FaVU v Brně

Na vernisáži našeho ateliéru Grafika 2 v galerii Aula brněnské Fakulty výtvarného umění VUT jsem pronesl řeč, kterou sem vkládám. Zvláštní, že to je už druhá vernisážová řeč o ateliéru, kde mluvím o idiotech. As to bude něco znamenat, i když ještě nevím co. Vystavujeme cosi krajně nevhodného, co připomíná večerní kreslení nebo ty nesmyslné uhlové studie, které se dělávají na umprumkách. Ale měli jsme k tomu dobrý důvod.

Idioti.

Aroganti.

Předposranci.

Strupi a hňupi.

Omezenci.

Lháři.

Svévolníci.

sen tam

Zdál se mi sen, ve kterém jsem byl dementní – nebo aspoň myslím, že jsem v něm byl dementní – o své demenci jsem jakožto dementní neměl žádné zdání.

mémy Gr2

Kája Chamonikola mi vyprávěla, jak je nutné uzavírat cykly. Včera jsme jeden otevřený cyklus uzavřeli a zbyla po něm zvláštní výstava v Alšově jihočeské galerii v Českých Budějovicích s názvem Mémy Grafiky 2. Jsme úplně zničení, ale šťastní, protože se to povedlo, přijelo množství studentů, i ty legendy od roku 1992, kdy ateliér Grafiky 2 na AVU vzniknul. Zvládli jsme dokonce udělat dvěstěstránkový katalog formátu A5 a tloušťky třináct milimetrů. Vystavujících je šedesát šest!

mám v tom b.

Přemýšlím, proč Bordel. Jméno pro výstavu přišlo tentokrát intuitivně, a když se mě na to při vernisáži tu a tam někdo ptal, dostával mě do rozpaků.

Bordel se přitom zcela spontánně promítal i do doprovodných jevů: návštěvníkům jsem jako brejlatej profesor při „přednášce“ předal zbytečné informace, jako vegetarián jsem jim zařídil rožněnou krkovičku, plnou chutných akrylamidů, nitridové nakládací soli a dehtových sloučenin, a jako kdysi „alternativní“ rocker jsem je potěšil nekonečným proudem recyklovaných středoproudových Rudových hitů.

podprahová blbost

Prezident Havel v jednom z novoročních projevů (mimochodem, dávali je vždycky v poledne, ale když je člověk prošvihl, tak už neměl nárok je vidět v repríze, a na obsah projevu se dalo usuzovat jen podle pitomých reakcí v tisku a v bedně) kritizoval dabování filmů v televizi. To je dost divné, že by dabing získal takovou důležitost pro zdravý rozvoj země, že o tom musí prezident na Nový rok mluvit.

Subscribe to blbost