zdravá výživa dětí

Friday, 6. October 2006

Nejsem, ani jsem nikdy nebyl, makrobiotik, nedržel jsem žádnou dietu, jen mě od patnácti let jídlo zajímá jako prostředek proměny osobnosti. Říkal jsem si, že se člověk tím co jí doslova stává (teda to co jí, se stává člověkem) a spatřil jsem v tom bezpracnou a záživnou cestu k tomu, abych si přestal být odporný, jak si někdy puberťáci bývají.

Setkával jsem se časem pochopitelně s různými vlivy, z nichž jsem si sebral, co se mi hodilo. Moje výživová ideologie doznala v průběhu let kotrmelec od cpaní se bílkovinami k jejich výrazné redukci. Kromě toho jsou už dvacet let výhradně rostlinného původu.

Jím podle toho, co zahrada nebo obchodní řetězec dá. Lze se tak stravovat za částku, kterou denně utratí občan nějaké rozvojové země. Proč mě těší moc nestát, nevím, ale rád se tím chlubím.

Když děti byly malé, příbuzní a známí měli obavu, že jim dáváme jenom sóju a pšeničné klíčky. Je pravda, že Vladimír sóju jedl, a taky že byl celý takový pěkný kompaktní a obloučký jako sojový bob! Jeník míň a Kuba už skoro ne. Mezi blízkými totiž muselo vzniknout nějaké hnutí za záchranu našich dětí, a tak návštěvy přicházely a skrytě nebo i okázale cpaly děcka bonbónama a čokoládou, protože si byly jisté, že jim tím vyrovnávají poměr živin, rozhozený naším stravovacím extremizmem.

Pamatuju si – nepsal jsem o tom už? – že jedna návštěva přivezla z pouti pěkného, svinibrodsky zeleného krokodýla z marcipánu. Nebyl to než cukr smíchaný s barvivem, a oni to přinesli dítěti – nedivte se mi, že jsem krokodýla bez váhání mrskl přes celou kuchyň otevřenými dveřmi až do síně, kde zapadl za polici. Za pár let jsme ho při úklidu vylovili, ale hned nevyhodili – že ho dáme slepicím. Jenže jsem zjistil, že dát tu strašnou věc slepicím je ještě divnější, než vlastním dítkám: děti pořád vidíme cumlat nějaká sladká barviva, ale ke slepicím to nějak nešlo. Leželo to tam někde na pytlech, nedaly se do toho ani myši ani uprchlá slepice do toho neklovla – tak jsme sladkost po dalších pár letech konečně hodili do popelnice.

Nevím, jestli na příbuzné mám svádět i to, že mou misi jednoduchého vaření děcka nepřevzaly. Jsou ve fázi přepálených peroxidů na minutce, zatímco moje jídla se čím dál víc podobají obsahu sobího žaludku. Bude v tom i nějaký Freud, nějaké vyrovnávání se s nemožným otcem, něco iracionálního a podvědomého, jelikož jsem právě navařil lahůdkovou kapustu, lahůdkovou dýni, rajčata, papriku, květák, celkem asi osm litrů, s karí, které jsme si dovezli z Malajsie a se zelenýma bylinkama, které Eva před týdnem dosušila – strašně dobrý vývar, zelenina uvařená přesně doměka/křupavě – ale stejně v ledničce vidím, že si Vladimír zašel do obchodu a koupil zmrazenou Bretaňskou zeleninovou směs. Nelištili byste ho?

původní komentáře: 

1 rostlinné bílkoviny koko. 06.10.2006, 18:01:44

aha, teď mi došlo, že mlíko není rostlinného původu – mléčné výrobky jím, i když už jen minimálně

2 zuzi 07.10.2006, 07:12:04

Jím celý svůj život na co mám chuť, neukládám si, přestože jsem mnohá léta duševně i pod dobrým vlivem kamaráda jogína, nepřešla jsem \"zdravější typ stravování\“. Vnímavý člověk tuší ve všem a tak tuším, že mi právě tenhle styl dělá dobře. Vnitřní střídmost, jistá šetřivost, jindy úlet, ale žaludek si vrní když mu dopřeju co by rád. A někdy rád zeleninu a někdy salám, někdy guláš v hospodě. Myslím, že život je život celkově a ne jen co jíme, člověk je jedna velká rozmazaná koule se všim všudy…
3 chipsy s nugatem Martin Vlcek WWW 07.10.2006, 20:52:31
To jest vše výchvova ještě zdařilá, představ si, že by si místo zeleniny v sáčku mazal odporně slané \"paprikové\“ CHIPSY slatkým NUGÁTEM místo hlvního jídelního chodu a tvářil se normálně. To jsem ve svém bytě (naštěstí ne u mého dítěte) zažil! A ještě mi bylo sugerováno, že nevím co je dobré a normální jíst! V USA odkud si dotyčná návyk přivezla se tak stravují běžně, tvrdila slečna made in USA!!!

4 V.K. ml. 01.11.2006, 19:42:45

To teda nelištili….

5 J. K. 13.11.2006, 21:27:12

já bych ho teda lištil…

6 koko. 13.11.2006, 22:48:01

oni to čtou, co teď! – teďˇna mě řeknou, jak sežeru brambůrky naposezení…

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.