vánoční černá omáčka

Saturday, 17. December 2005

Potřebujeme: švestky, sušené ovoce všeho druhu, ovesné vločky, trochu másla, oříšky, slunečnicové semínko

Omáčku vždycky na vánoce vařila moje bábička (odlišovali jsme babičku, která byla z mamčiny strany a bábičku z taťkovy strany); chuť omáčky byla sladká, ale trochu kořenitě nahořklá od švestek, jedla se k ní vánočka, obvykle s připálenou kůrkou, taky hořkou.

Vánočku teď vždycky peče Eva, přišla na způsob, jak ji upéct asi z pěti dávek, takže vánočka skoro úplně zaplní troubu. Když tu obrovskou upečenou hroudu necháme přes noc na stole, bojíme se, že chodí ve tmě po kuchyni. Můžu se zeptat Evy na recept. Zvláštní je, že se jí vánočka skoro nepřipaluje.

Obvykle černou omáčku vařím v několika hrncích, což je technika modulárního vaření, neboli jeden z těch mých „staromládeneckých“ zlozvyků.

V jednom hrnci si připravím slunečnicové semínko. Použiju dva i víc balíčků, protože se to dá úspěšně zobat taky zvlášť. Míchám semínko nasucho v hrnci dokud nezačne mírně praskat. Pozor, od toho momentu se může během pár vteřin připálit! Proto ho taky hned přesypu do připravené nerezové nebo kameninové misky.

Pražím taky ovesné vločky, lze nasucho, ale můžu je udělat na másle. Nakonec přidám po troškách studenou vodu nebo jablečný mošt, jako bych dělal jíšku. Nechám trochu povařit, udělá to částečně totéž co jíška, mírně to zahustí výsledek. Můžu taky odlít do misky jako jeden z modulů.

Mandle spařím vodou, to je známý postup, můžu je v horké vodě chvilku nechat i nabobtnat, půjdou líp vysvlíct z kůže.

Rozinky přeberu a propláchnu. Příliš mnoho rozinek to udělá příliš sladké. Mám raději ty zlaté sultánky.

Je skvělé, jestli máme nasušené hrušky. Častěji asi budou k mání sušená jabka. Na ředění používám vodu, ale třeba i ten zmíněný jablečný mošt. Máme ho zmrazený v petkách, vytáhnu ho z mrazáku den předtím.

Vlašské ořechy mi v tom nechutnají, na ty bude ještě speciální recept zvlášť!

Ale jinak tam můžou být všechny ostatní oříšky. Obvykle je nepražím, ale dbám na to, aby jako každá jiná součást omáčky prošly varem.

Švestky můžeme mít v různých skupenstvích. Nejlepší jsou asi sušené, které rozvaříme, ale nemusíme úplně, vznikne takový švestkový guláš. Množství švestek by mělo převažovat nad ostatními přísadami. My obvykle švestky při sklizni zmrazíme, což je taky docela dobré. Letos jsme ale švestky nenasbírali, budeme muset použít povidla. Povidla ale bývají přeslazená, kupovaná navíc konzervovaná. Mám naději, že bychom mohli letos dostat trochu povidel od Marcelčiny babičky, mají dobré, chutnal jsem je v buchtách.

Dělám toho nejmíň deset litrů, velký hrnec. Ze švestek vyvařím něco jako hustou polívku, vrazím tam i ostatní ovoce, na závěr k nim přidám to, co jsem připravil mimo: vločky, slunečnicové semínko, oříšky.

Omáčku skladuju na chladném místě, jíme ji až tři dny, lze si odebranou dávku vždycky trochu naředit horkou vodou, protože je to docela silné. K tomu tu zmíněnou vánočku, a můžeme vzpomínat na bábičku Hedviku. A s ní na všechny ostatní.

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.