splněné sny

Sunday, 27. November 2005

V dětství jsem si přál, aby bylo možné nosit dlouhé vlasy jako Vinnetou.

Přál jsem si, aby podle mých dětských názorů tak obscénní část oblečení, jakým je sako – rozstřižené uprostřed těla na bříšku, kde měla právě hřát – nebyla až budu velký jediným a povinným oblečením pro muže.

Přál jsem si taky, abych v životě mohl jenom malovat.

Plnění snů bylo někdy tak nápadné, že jsem v dětství (a kdoví, jestli ne dodnes) považoval za reálnou možnost, že můj život je jen zkušební modul, na němž si skupina jakýchsi pozorovatelů testuje varianty.

Zatím poslední věc, která se mi splnila, byla představa, k níž jsem utíkal asi v šesté nebo sedmé třídě, když jsem poprvé dostal do ruky komixy, jmenovitě Spidermana. Vysnil jsem si pod kůží kovové brnění; velice tenký, ale neskutečně odolný ocelový nebo jaký plech, který by mě chránil. Současně se pružinami nebo čím nějak propojovaly svaly, takže i moje síla se nesmírně zvýšila.

Při cvičení taiji uvolněním a strečinkem natahujeme údy, vše vychází ze středu, a ve výsledku máme uvnitř pocit neskutečné síly. V mládí jsem byl určitě mnohem silnější než dneska, ale všechno mě vyčerpávalo, nevím, že bych zažíval takový pocit síly. Přitom mám pocit, že to není jen pocit! A při natahování a smršťování pružin kolem kostí – schválně neříkám, že svalů – se mi vytvářejí a zase vmžiku rozpouštějí jakési tenké, ale podle mého pocitu silně odolné krunýře pod kůží.

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.