skryté hubnutí

Sunday, 1. July 2007

Ze zabijačky známe střevní sádlo, náš řezník bájil o jeho zvláštních účincích. Strhává se ze střev a přidává se do jelit, i když někde právě z něho dělají škvarky.

Taky si pamatuju z pitvy, jak tam zářilo zlaté sádlo v břiše – ne špeky pod kůží, ale uvnitř – a říkal jsem si, že stárnutí je prostě žluknutí.

Střevní sádlo nedávno dorazilo do médií. Jeden zdroj od druhého začal opisovat, jak je nebezpečné, že se účastní vytváření enzymů nebo nevím čeho, které pak zvyšují riziko srdečních onemocnění, že ho mohou mít i lidi napohled hubení, a že je nutno změnit metodiku vážení a měření osob.

Nestačí hubnout tím, že míň jíme, tím si na střevní sádlo nesáhneme. Prorokuju, že se v blízké době vyskytnou zázračné druhy cvičení zaměřené vysloveně na spalování toho zlatého pokladu. Taiji by nemuselo zůstat stranou: už Cheng Mang Ching mluví o tom, jak čtvernožci mají vnitřnosti zavěšené jako na ráhně a tím je každým krokem masírují female cialis online. Lidi je naopak skladují jednu na druhé, vnitřnosti se zapařují a je to nepěkný pohled. Naštěstí při taiji děláme mimoděk právě to, co lze přirovnat k provětrávání vnitřností u čvernožců: každý pohyb nám ty slehlé vrstvy rozpojuje, pootáčí, masíruje. Můžu potvrdit, že si na to vnitřní sádlo lze takhle docela konkrétně sáhnout – i kdy nevím, jestli je tím nějak intenzívněji spaluju. Mám chuť si myslet, že ano.

Málo se ví (teď budou všichni dělat, že se to ví všeobecně), že intenzitu tohohle ždímání můžeme zesílit tím, že navenek přestaneme spirálu projevovat! Ona tam stejně zůstává, jak v trupu, tak v končetinách, a když ji nenecháme ukazovat se navenek, nezbyde jí, než se projevit vevnitř. To je kouzelný princip, a mimoto i jeden z důvodů, proč staří cvičí na pohled tak překvapivě jednoduše, zvlášť v porovnání s nabušenými mladíky, kteří mívají tendenci dávat spirálu na odiv, jelikož jim to tak připadá bojovější.

Jenom se prosím vyhněte tomu, že se na uvedenou věc začnete soustřeďovat a intenzívně ji praktikovat. Jako u všeho ostatního v taiji, nejvíc toho pořežem, když netlačíme na pilu. Jakmile bychom se začali fixovat na břicho a nějak to tam uvnitř „procvičovat“, rozhodíme si všechno možné. Když to necháme, ať se to dělá samo, budeme nejen možná účinně spalovat vnitřní tuk, ale břicho navíc bude získávat stále větší a podivuhodnější pružnost a tvrdost, nebo bych rovnou řekl: sílu.

původní komentáře: 

1 Jan Smetana Peter Kollárik 03.07.2007, 17:58:33

přesně jak jste to napsal, nejvíc toho pořežem když netlačíme na pilu.
Viděl jsem odkvetlou rostlinu-kozí bradu,úžasná rozmanitost přírody.
Vzpoměl jsem si na Vaše trávy(co si je koupil zběratel po prodeji pozemku)a představil jsem si\"kozí brady\“ ve Vašem
podání.Profesor Smetana by měl radost.
Nezostalo trochu\“ boha\“ z lednové výstavy, v galerii ARS?
Docela jste mně navnadil na škvarky,jdu si dát.
Přeji pěkné prázdniny.

2 aktualita z Prahy10 Jitka Havlíčková 29.07.2007, 14:08:54

aktualita z domova:

je neděle, asi před hodinou jsem si koupila špek, donesla dom a bezmyšlenkovitě jsem ho začala okusovat a přitom plavat bezcíle ve vodách Internetu… asi misto televize, nevim…
Mám se divit, že trvalo tak kratkou dobu, nez jsem se nad promaštěnou klávesnici dobrala k řádkům o zářícím sádle???
moc mě to pobavilo, poučilo, potěšilo a co víc! zavládlo tu voňavé bezvětří hojnosti
\"spravit se \“ jako přibrat na váze – se pise se s? nejspíš

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.