skandál

Thursday, 1. February 2007

Když jsem ke konci devítiletky četl Žízeň po životě a další knihy o moderních umělcích, pochopil jsem, že dneska už je bohužel na skandály pozdě. Nedalo se čekat, že by výstavka optimisticky laděných krajinek v Salónu nezávislých veřejnosti znovu nadzdvihla mandle nebo že by lidi vášnivě protestovali při big beatu Svěcení jara. Přicházející normalizace mě ale měla poučit, že bude stačit i daleko méně – ne sice ke klasickému společenskému skandálu, nýbrž k jeho ututlané podobě, průseru.

Pamatuji si, že jsem nad možnostmi skandálu zcela vážně bádal. Jediné, co se ani v hipíckých šedesátých letech nemohlo, byla přímá obscénost – vymýšlel jsem proto obrazy na samé hranici své třináctileté mysli. Samozřejmě jsem je skrýval před cizími zraky; v dnešní době, kdy vystavování intimních orgánů je v umění málem povinnou konvencí, by byly považovány za něžné.

Kim Lewin popisovala, jak se vrátila z dovolené a domácí se s ní nebavil – došel jí totiž balíček, vlastně pozvánka na výstavu, který tak smrděl, že ho museli umístit za barák. Nějaký umělec se pokusil být kontroverzní a poslal nejdůležitějším americkým kurátorům pozvánku ve formě neidentifikovatelného kusu masa. Kurátoři naštěstí tenhle pokus o negativní reklamu klasifikovali jako vrcholně nevkusný a dohodli se, že jméno toho umělce nikde v této souvislosti nezmíní. Skandál se nekonal.

Kde se v našich podmínkách dá ještě trochu udělat zářez? Umělci se občas pokusí vzepřít stále zesilujícímu trendu korektnosti, ale protože Češi korektnost vesměs nijak neprožívají, neprožívají ani pokusy o její narušení.

Přesto existuje oblast, do které když vstoupíme, máme zaručené, že se dostaneme do zpráv. A nejen to: i pouhé zvednutí ruky zde má v pravdě magický význam. Vypadá to jako neuvěřitelně šťastná souhra okolností – kdo by pomyslel, že v cynické postmoderní situaci může ještě zapůsobit prosté gesto? A zapůsobí tak skvěle, že s vámi hned chtějí všichni mluvit, otevřou se kolem toho diskuze, chtějí to mít nafilmované, začnou se starat i o vaši budoucnost. Opakuji, jde o magickou sílu, o nesmírnou významovou moc, kterou na okamžik disponujete a s níž zázračně vstupujete do středu mediálního dění. Magická je i skutečnost, že vám tu moc propůjčují právě ti, kteří vás chtějí oslabit.

Zakazování nacistických symbolů je jejich propagací, jen s opačným znaménkem. A stejně, jako mě u komunistů mrzelo, že nám ukradli tu nejhezčí barvu a taky velice pěkný obrazec pěticípé hvězdy, tak i tady je škody toho silného loga. Svastika je nejen starý tibetský symbol, ale najdeme ji všude možně. Před chvílí, když jsem snad poprvé v životě spustil systém Windows, tak jsem ji viděl i v tom znaku vlajícího okna. Vztyčování paže je zdravotní strečink; nechte qi dojít až ke konečkům prstů a za ně, zároveň přitom svým postojem hluboko kořenit. Pocítíte příliv síly. Nenechte si ji vzít.

původní komentáře: 

1 kocourrr Kňourrr 02.02.2007, 13:30:34

vždy mě zarrráželo, jak tyto magické symboly (co je to magie a co je to symbol?) dávných dob byly a jsou v současnosti využívány…
…nejen komunisty (zne)využitý rrrudý pentagrrram či stylizovaný porrrtrrét v temně šarrrlatových barrrvách Vladimírrra Iljiče s přřřihmouřřřeným pohledem (Bafommet), ale i hvězda amerrrická:
http://home.hiwaay.net/~jalison/after2.html
a u nacistů mnohé symboly a rrruny (dharrrmačakrrra, pečeť Buddhova ducha, Thorrrovo kladivo) na čerrrné uniforrrmě (prrrý rrreinkarrrnovaného Jindřřřicha Ptáčníka do) Heinrrricha Himlerrra…

2 Svastika Typlt WWW 12.02.2007, 11:55:00

Vojta Jirásko mi vytepal krásný měděný svícen se svastikou, protože jsem se mu svěřil s tím, jak úžasný mi ten symbol připadá. Byl jsem nadšený a nějakou dobu jsem se pak snažil uhájit přítomnost toho svícnu proti všem přímo ve středu našeho bytu, na mém pracovním stole. Nakonec jsem to vzdal. Budou potřeba asi tak dvě století, než lidi v našich končinách pochopí, že byli okradeni o jeden z možná největších výdobytků lidské kultury – protože ten, kdo první nakreslil svastiku, byl génius.

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.