přání

Saturday, 12. January 2008

Vánoční přání vždycky zablokovaly poštu v celé zemi, v posledních letech se částečně transformovaly v elektronický spam. Sám neposílám nic – když někomu něco přeju, posílám to zdarma telepatií bůhvíkam a věřím, že to jednou bůhvíjak dojde.

Určitě nejsem ani kvalitní příjemce přání. Ty poštovní a mailové probírám víceméně mechanicky. A když mi někdo přeje, mám pro něho hlavně tuhle odpověď (kterou někdy i vyslovím, častěji si ji nechám pro sebe): přej a bude ti přáno! Tak mi to připadá spravedlivé, řeší se pokrytci a formální slušňáci. A upřímné přání se vrací zpět k srdci, které ho vyslalo, a tak to má být.

Letos jsem dostal k Novému roku dopis od Pavla Štýbra, kterého miluju, což mi ale není nic platné. Stejně od něho dostávám dopisy.

Jako tento:

Drahý příteli,

obracím se na Vás s takovou věcí.
Když mě kdysi bolely záda od pletí, prodal jsem zahradu
a koupil si Vaše obrazy.

Dnes se ale karta obrátila, stala se mi taková nemilá záležitost,
Vám to můžu svěřit, vím, že to nikde neřeknete.
Žena mi zpychla a zatoužila po zámečku, nejraději na JM
nebo v JČ, nic velkého, tak do pětadvaceti milionů.
Dobře víte, že jsme nemajetní a to je ta věc,
se kterou se na Vás obracím.

Máte všelijaké kamarádíčky, nemusím zdůrazňovat, že rozloučit se
s Vaším obrazem mi utrhne srdce, ale pro klid v rodině,
kdybyste věděl o někom, kdo by takový zámeček vyměnil za Váš
obraz, dejte mi vědět.

V Záluží u Třemošné 23.12.07
Pavel Štýbr

Ps. PF 2008

původní komentáře: 
1 ann WWW 13.01.2008, 11:56:12

to je krásně ujetý:-)

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.