otázky k diplomce

Saturday, 3. November 2007

Tereza Sochorová mi poslala pár otázek, ze kterých jsem se chvilku vrtěl, ale nakonec jsem jí odpověděl alespoň takhle.

Dobrý den.
Promiňte, že Vás obtěžuji, ale ráda bych Vás požádala, zda byste mi věnoval chvilku a mohl mi odpovědět na pár otázek. Jsem studentkou Fakulty výtvarných umění v Brně a píši diplomovou práci na téma automatických tvůrčích postupů, momentů propůjčení těla a ovládání funkcí těla a uvědomování si jejich dopadu na imaginaci.
Vaše tvorba mi přijde v tomto kontextu v něčem velmi blízká a tak bych ráda slyšela Vaše pohnutí. Je mi líto, že se nyní nemohu s Vámi setkat osobně, neboť jsem na stáži v Peru.
Prosím Vás, zda byste mi mohl odpovědět na tyto otázky:
1-2. Co pro Vás značí pojem automatická tvorba. Máte pro tento proces svoje vlastní pojmenování, nebo vysvětlení? Setkal jste se již při svém tvoření s projevem „automatismu"? V jaké podobě?

Opomenu, že slovo tvorba nemám ve slovníku, připadá mi pompézní. Dělám „automaticky“ v tom smyslu, že automaticky alternuju automatické procesy s kontrolovanýma – a naopak. A i to „automatické alternování“ probíhá jednou automaticky, jindy ne… Není v tom rozpor, ani to není hra se slovy, pouze obtíž vystihnout prostý fakt, že když necháte věci, aby se dělaly samy, tak se zcela zákonitě chvílemi samy dělat nebudou. A pak zase ano.
Tuhle „automatickou“ směsku automatizmu a řízení používám proto, abych se předem neomezil v používaných prostředcích – jelikož ta práce je nevyzpytatelná a vyžaduje všechny možné způsoby mých reakcí, nejen ty intuitivní či automatické.

3. Které funkce fyzického, psychického těla používáte nejčastěji a nejraději pro tvoření?

Stejně jako jsem právě řekl v předchozím bodě: všechny, neomezuju se. Dbám jedině, abych neztratil ze zřetele maximální škálu. Takže neusiluju jen o nadvědomí nebo zase třeba o ponor do animálního, ale o co největší rozpětí mezi vysokým, hlubokým, širokým, dalekým a blízkým. Z těchto směrů zájmu mě masochisticky obzvlášť zajímá prostřední – to obyčejné, fádní, což bývá nejvíce přehlížené a v nějakém smyslu je stejně to nejmocnější. Každodennost, periferní vnímání, tiky, formálnosti, hloupé lži a obecné omyly.

4. Čím je pro Vás čára?

K čáře jsem se vyjadřoval všudemožně, zde jen odkážu na Kokopedii, i když toho tam taky ještě dost chybí, nejspíš tam není (nebudu to teď ověřovat) ani moje přednáška Příčný směr, která se čáře taky věnuje.

5. Je pro Vás podstatný rituál? Čím?

Módní slovo. Za našeho mládí slovo rituál představoval spíš synonymum pro bezobsažné režimní slavnosti, šokující svou formálností. Později v mýtofilních 80. letech převážil výklad, že rituál naopak dokáže dát času formu a hlubší smysl.
Stejně to ale často vypadá, že rituál nastupuje, když nerozumíme věci, situaci, systému. Jakmile chápeme, stává se z něj prostě technika. Což je naprosto ne-módní slovo.

6. Čím jsou pro Vás intuice, inspirace a imaginace?

Další trendová slova, kterým se bráním tím, že je vždycky používám zároveň s jejich protikladnými či komplementárními pojmy. Intuice mi dává smysl, jen když k ní přeskočím z intenzívně racionálního pólu, inspirace má pravou sílu, když povstane nečekaně z nejhorší rutiny, imaginace dostává křídla, když člověk průběžně ostří smysl pro to, že věci jsou právě takové a ne jiné.

7. Kde se nejraději touláte, v čem je toulání konec a co s ním přichází?

Po městě, po supermarketě. Samozřejmě i po lese, jenže bez chalupářského sentimentu. Jinak moc té otázce nerozumím.

8. Jaký „jazyk“ je pro vás nejvýmluvnější?

Mezi lidma nejvíc, snad bez přestávky, myslím na jazyk těla. Znalost výtvarného jazyka se v populaci, ba i v odborné, vytrácí – proto se ho snažím propagovat. Verbální jazyk je ovšem zrádný, ale neumím ho dost, abych si na něj mohl stěžovat. Každý jazyk je nejvýmluvnější ve svém světě. Jazyky jsou v pořádku, ale my si pleteme a mícháme jazyky/světy, to je ten průšvih.

9. Je Vaše tvorba otázkou, odrazem, díkem, konstatováním…? Čím?

Nemám potřebu si říkat, čím je tvorba (k tomu slovu se, jak už víte, ani neznám). Pokusy o stručné vyjádření dopadají jako bonmoty. Je vším možným, snad ale můžu aspoň říct, čím není. Jednak není „jako“, nějakým napodobením, ale přímo tím. Věci nemaluju, ale dělám. A pak rozhodně není sebevyjádřením, ačkoli na to spousta autorů věří jako na ten nejnormálnější výklad. To je tragickej omyl.

10. Stojí Vaše víra před viděním, či vidění před vírou?

Nerozumím otázce.

Snad Vás mé otázky nejak nepočílí. Za jakoukoli odpověď předem děkuji a přeji hezké dny.
Tereza Sochorová

Jasně, že počílily. Vím, jak jsem vám měl odpovídat. Že automatizmus je skvělý, intuice důležitá, rituál nezastupitelný. Takhle jsem vás moc nepotěšil. Ale připadá mi, že dneska je až příliš snadné o těchto věcech mluvit.

původní komentáře: 
1 Wu WWW 04.11.2007, 20:24:20

Přímočaré odpovědi. Nejste náhodou zenový mistr? :)
Ale vážně – dobře že jste odpovědi zveřejnil tady, jsou myslím užitečné pro hodně lidí. Možná víc než pro tazatelku…

2 Arthur Dent[[openidhttp://adent.myopenid.com/]] WWW 05.11.2007, 03:32:52

Při čtení první odpovědi jsem si vzpomněl na tu stonožku, která taky nepřemýšlí nad tím, jak moc AUTOMATICKY pohybuje nohama, natož aby přemýšlela nad tím, jestli má přemýšlet nad tím, jestli pohybuje nohama automaticky…

Jinak děkuji, výstižně řečeno. Připadá mi, že se kolem umění zase nahromadila spousta prapodivných módních slov (\"Nyní o 30% víc duchovního rozměru\“). Možná je zase čas, aby nějaký Poe napsal další provokativní Filosofii básnické skladby… Do té doby se budu s dovolením osvěžovat u Vás.

3 Opravdu? Janek Jiricek 10.11.2007, 23:41:46

Aniz jsem to nejak planoval, dostal jsem se dneska pri prohlizeni na tuhle stranku a se zajmem si ji precetl. Konec mne docela zaskocil. Neni to trosku lacine vymenezeni se? Opravdu vite, jak jste \"mel\“ odpovidat? Opravdu si myslite ze jste Terezku nepotesil? Jste osamocen ve svete, ktery o vsem mluvi tak snadne? Opravdu mi to prislo podivne a zbytecne zakonceni…

4 koko. WWW 11.11.2007, 03:07:35

[3] ten poslední odstavec měla být málem omluva za příkrost v předchozích odpovědích – a Terezka mi naštěstí napsala: Mylite se. Vase odpovedi me vubec nepocilily, nebot jsem od Vas neocekavala pro mne nejak vyhodne odpovedi.

a dále: Modnost slov jsem zvolila prave proto, ze kazdy bude rozumet co tim myslim a v pripade, ze s terminem nebude souhlasit, coz u Vas skoru ve vsech, rekne mi svuj vlastni.

teď zkouším ten odstavec číst podle vás: jestli jsem v něm tak vševědoucně a bolestínsky soustředěný na sebe, jak to vypadá z vašeho čtení

psal jsem ho jako jazykový hygienik (stejně jako http://www.kokolia.eu/bloguje/95698_item.php) nad zapáchajícími pojmy – na sebe jsem přitom zvlášť nemyslel – ale člověk nikdy neví
:o)

5 Janek Jiricek 11.11.2007, 14:14:29

Ona mozna ta moje reakce vyznela docela ostre, nicmene me ten odstavec `pocilil`jelikoz Terezku znam a tak jsem docela tusil, ze to ma tak jak vam posleze napsala a me prislo, ze jeji praci v tom poslednim odstavci znevazujete, ze ceka jednoduche odpovedi a z to pak spichne nejakou povrchni diplomku, aby se nereklo…Jsme rad ze jsem se mylil. Preji krasne zimni dny. 8O)

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.