na ozářené straně

Saturday, 25. August 2007

Jak by to bylo snadné, kdybych se dal k mafii, nebo za minulého režimu k STB, mohl něco ukrást, mohl libovolně podvádět, být hnusnej, prostě sloužit zlu! Kolik špatných věcí jsem neudělal nebo jsem se k nim nepřipojil jen proto, že se nevyskytla příležitost.

Zlo je očividně daleko účinnější než dobro, je asi i přitažlivější, zdá se, že je stále více i společensky akceptovatelné. Jak je vůbec možné, že to umouněné nezajímavé dobro přežívá? Podle všech známek by nemělo mít šanci.

Přeskočím myšlenku, že toto již skutečně nastalo, že dobro zmizelo nadobro a to, co dnes považujeme za dobro, je jen zlo, které se pouze zrovna nenachází ve své aktivní fázi…

Loni jsem se při cestě s Michalem Kalhousem dodávkou do Prahy pokoušel obhájit, že existují tři mechanizmy, díky jimž dobro ve vesmíru přežívá. Možná jich je víc, jen mě během té cesty nenapadly, doplňte mě.

První vychází z představy, že zlo je jako střep: něco původně dobrého nebo alespoň užitečného, jako je sklenice nebo okno, se rozbije a střep vás pořeže, když to nejmíň čekáte. Střep může být i krásný, je to skoro šperk, ale říznete se, ani nevíte jak.

Pak se ten velký střep rozbije a je to desetkrát horší! Místo jednoho máte deset nositelů stejného nebezpečí, dokonce ještě nenápadnějších. A i ty se mohou rozbít na ještě záludnější kousky. U nás v rodině se věří, že malý střep se může dostat do krevního oběhu a pak vesele člověka zevnitř řezat, jak to jen jde. Když koluje dostatečně dlouho, pak si představte, že kůže zůstane neporušená, ale uvnitř máte kompletně sekanou. (Uznávám, že tato fantasmagorie náleží do okruhu našich obsesí, jako je například ta, že kocour proběhne kolem ohně, chytne mu ocas, zapálí na půdě pavučinu a od pavučiny chytne celý dům – doma se tento řetězec považoval za málem zákonitý důsledek každé manipulace s otevřeným ohněm.)

Naštěstí právě tříštění střepů je tou požadovanou radostnou zvěstí: když jsou střepy rozmělněny na určitou mez, přestávají být nebezpečné. Hrany se nakonec otupí i přirozeným koloběhem věcí; starý střep ve hlíně nás sice může taky pořezat, ale přece jen to není ta původní žiletková snadnost.

Otupující koloběh je v něčem blízký druhému mechanizmu, který spoléhá na úsloví, že cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. To je sice nepříjemné pro každého svatouška, ale ještě nepříjemnější to bude pro každou svini, která chce na světě jen a jen škodit. Jak se důsledky našich činů zvrtávají v něco úplně jiného, než jsme zamýšleli, tak je možno doufat, že značné procento zlé vůle vyjde nazmar právě díky této hardwarové nedokonalosti světa. Dá se namítnout, že se možná takhle toho napraví přesně tolik, kolik se toho pokazí, a že i tak zůstává mnoho zlých skutků, které se skvěle vydařily. Avšak pokud se naše záměry nejčastěji nezvrhávají v úplný opak, ale pouze v něco neutrálního, pak by se celková bilance sice nepohybovala v plusu, nýbrž kolem nuly, což lze brát jako ještě celkem slušný výsledek.

Třetí je reakcí na zákon padajícího hovna, jak ho známe z vojny anebo z kurníku, kdy alfa slepici neklove žádná a ona klove všechny, a omega slepici klovou všechny a ona neklove nikoho. Šéf vás podusí a vy ten balík hoven následně pinknete podřízenému, případně počkáte, až budete doma a vykydnete to na hlavu dítěte nebo manželky. Ale i oni to možná dokážou předat dál. Všechny sračky světa pak nesou ti nejslabší.

Jistě, můžete si říct, že ten koloběh zastavíte, že tu dávku zkusíte nějak strávit, a že se podřízený ani nikdo z blízkých od vás žádné nespravedlivé odplaty nenaděje. Jenže taková věc se musí umět – většinou se síla vydaná na potlačení automatizmu projeví oklikou a o to hůř. Takže třeba najednou s nelíčeným překvapením zjišťujete, že se stejně musíte s milým zaměstnancem rozloučit – a to jste ho přitom tenkrát idealisticky ochránili před šéfovým hněvem!

Psal jsem o předávání dobra/zla slohovku na umprumce paní profesorce Tvrdoňové, ale to jsem ještě neznal termín bodhisattva. To jsou všichni ti buddhové, kteří na rozdíl od Siddharthy Gautamy nezvolili odchod do nirvány, nýbrž pobyt tady v tom našem bordelu. Bodhisattvu poznáte podle toho, že umí zpracovat padající hovna. Má na to účinnou techniku, sračky nějak zázračně zkompostuje, takže mu z toho vyleze snad ještě něco pozitivního.

Sami se o to raději nepokoušejte. I když, kdoví, třeba tu schopnost zrovna máte.

původní komentáře: 

1 spoon WWW 25.08.2007, 10:01:29

uplne uzasnej clanecek,diky.
Zaujala mne myslenka o \'nevyskytlych se\' prilezitostech. Myslis ze se nam prilezitosti stavi do cesty sami nebo se priklanis moznosti ze si je jistym zpusobem \'privolavame\'?.
Usloví \"cesta do pekla je dlážděná dobrými skutky\“ zni v originalne (nebo aspon v tom ktery znam ja) \“…dobrymi UMYSLY\“ coz trochu meni kontext.
A stat o padajicim hovne a nasledcich poruseni kolobehu, to podepisuju a zehnam tem svetlym vyjimkam ;-)

2 dobré myšlenky Lucienne WWW 25.08.2007, 10:52:49

myslím, že se k článku jako celku ještě vrátím…

3 koko. WWW 25.08.2007, 11:23:26

[1] nahoře jsem to popsal spíš jakoby se příležitosti vyskytovaly jen podle nějaké boží loterie, ale ve skutečnosti si myslím, že se pole příležitostí proměňuje podle místa, na kterém se nacházíme (ať už místo bereme geograficky, zaměstnanecky nebo třeba morálně) – patří přirozeně k tomu místu, a naopak, místo z tohohle pohledu není než pole příležitostí – i když tohle neřeší záhadu, proč jsme se v životě vyskytli právě na tom místě…

\"cesta do pekla je dlážděná dobrými skutky\“ je nechtěný zkrat, má být skutečně klasické \"dobrými úmysly\“… hned to opravím, díky moc

4 zcr WWW 25.08.2007, 11:31:17

No a potom ještě existuje jeden mechanismus kombinovaný, do nějž se vtěluje všeckna vykutálenost světa: Kočce sice chytne ohon, a už už se chystá nalézt vhodnou pavučinu na půdě, když tu náhle zdechne, jsouc na cimprcampr rozřezána zevnitř náhodně spolknutým střepem.

5 Ano, ano, ano… ale: aTeo WWW 25.08.2007, 11:36:57

Mám problém s řadou abstraktních opozit, jako je Dobro a Zlo, Pravda a Láska versus Lež a Nenávist, Pozitivno a Negativno. Objektivně je definovat nelze, vždy je v nich subjektivno, tj. úhel pohledu. Dobro je pro mafiána či teroristu pravděpodobně cosi jiného, než pro mě. KONKRÉTNÍ věci, jevy a procesy lze snáze pojmenovat a definovat. Třeba Noc a Den. Jejich prolínání pak Svítání a Soumrak… Vnímání Dobra i Zla jsou vždy navázány na hodnotitele. A jsou tady i neutrální abstraktna. Třeba NIC… odkaz na pojednání o něm jsem si dovolil vložit do WWW. Děkuji za pozornost. ;)

6 Čtu o dobru a zlu, Mirka WWW 25.08.2007, 13:50:49

o něco zavadím myší a…střep rozbité sklenice.

A na stěně visí obraz od Tebe.

7 spoon WWW 25.08.2007, 21:59:48

[3] proc jsme se v zivote octli prave na tomto miste a ne onom souvisi podle mne s tema vyuzitejma a promarnenejma prilezitostma ktery podvedome a vedome vyhledavame a ony si vyhledavaj nas. Verim v silu vule a myslenek (proto je dobry nemit zly myslenky protoze se pak kolem nas materializujou a zatahujou nas hloub, ne nadarmo se oslavuje v dilech \'CISTA MYSL\') a verim ze (do jiste miry) kazdy sveho osudu strujcem. Obdivuju ty co maji energii zacinat znovu a znovu od zacatku a bojovat s vetrnymi mlyny a kdo veri v dobro a lasku a spravedlnost prestoze jsou na tom (navenek)trebas biti.

8 ann WWW 26.08.2007, 18:09:59

Skvěle napsaný.
Můj koment bude znít ale asi trochu pesimisticky… Zachytávat hoven a jejich transformace na pozitivní kompost je bezesporu dobrá věc, ale jen pro jistou dobu, určitou výseč lidských osudů. Ale v měřítku, které se nedá měřit ani lidským věkem -domnívám se, je to spíš jedno. Zlo vždycky bude a najde si cestu, aby bylo rozlišitelné dobro.
Dokud bude člověk schopen zlo a dobro rozlišit, pak bude dobro existovat. A bude proti čemu se vymezovat. Ano, i zlými prostředky.
Jinak si ale taky samozřejmě přeji a pomáhám rozvíjet celosvětový mír, a lásku všem lidem, zvláště těm potřebným. Neb tím tříbín schopnost rozlišovat a tak rozvíjím svůj lidský potenciál ve mně. To jen aby bylo jasno:-)

9 vcjr 27.08.2007, 14:57:12

dobro ma vskutku dost ruzne podoby. Jsem vzdycky dost nejisty, kdyz se dostanu do sparu katolickeho konani dobra, protoze se nemuzu zbavit pocitu, ze prijetim dobreho skutku od vericiho ve skutecnosti jen zvysuji \"rating\“ dotycneho tam nahore, tim se pro me nabidka jakekoliv pomoci ci dobreho skutku (v nasem pripade treba brzedni hoven) stava krajne nepritazlivou, protoze pokrytectvi, ktere mu se timto dava prostor vzniknout je vlastne naprosto proti zasadam viry a \"dobreho cloveka\“.

10 b. 27.08.2007, 15:09:06

zlo je druhým koncem dobra,
roztažení jednoty v di-pól, odlišení, vznik napětí, rozbití klidu,což mě mate, protože by to znamenalo, že čím víc je dobra, tím větší zlo pácháme. navíc nemám ujasněno, jestli je dobré, když kočka chytne myš, z pohledu myší společnosti chytí jen hloupé.

11 kks 28.08.2007, 00:45:41

přinášejí střepy štěstí?

12 kocour 28.08.2007, 08:53:34

…deserrrtoval jsem od prrrofesorrra…
…benzinový vařřřič už nepoužívám…
…ať žije dobrrro!!!

kocourrr Kňourrr

13 newt WWW 28.08.2007, 13:52:21

\"kdo veri v dobro a lasku a spravedlnost prestoze jsou na tom (navenek)trebas biti\“

ja bych nahradil to \"prestoze\“ podle me prihodnejsim \"protoze\“.

14 To: aTeo Petr Svarovsky WWW 21.02.2008, 13:55:22

…a to se prave meni. Kdysi jsme meli LETO a ZIMU. A letos treba v jiznim Svedsku jeste neprestal podzim, takze se zavadi nove rocni obdobi: NEURCITE. Muzeme to aplikovat na abstraktni oposita? Ne PRAVDA a LEZ, ale NEURCITA informace? Ne LASKA nebo NENAVIST, ale NEURCITA emoce? Ne DOBRO nebo ZLO, ale… LOL!

15 rosa 31.10.2010, 21:19:24

Když zlo zničí zlo, je celkově zla víc a tudíž může být i více dobra?

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.