mytologie

Tuesday, 13. April 2010

Jeden muž měl velkou paměť, ale jakmile si na něco vzpomněl, tak se mu právě tím zrovna to z paměti vymazalo.

Jeden muž si nepamatoval nic, ale našel způsob, jak zanechat zprávu pro příští okamžik.

Jeden muž si nic nepamatoval a nikdy ho nenapadlo, že lidé mají paměť.

Jeden muž měl velkou paměť, ale zapomněl na to dokonale.

Jeden muž objevil, že svou paměť nenosí v mozku, ale že ji má rozptýlenou ve věcech okolo.

Jeden muž stál před rozhodnutím, jestli stráví život zapisováním do paměti nebo do světa.

Jeden muž měl výbornou paměť, ale neměl žádný způsob jak zjistit, jestli to, na co myslí, je vzpomínka.

Jeden muž neměl v hlavě nic jiného než paměť a žil tudíž připravený si něco zapamatovat, ale nikdy to nepřišlo.

Jeden muž si pamatoval úplně všechno, co se mu objevilo ve vědomí.
Avšak jednoho dne si na něj nevědomí vzpomnělo.

Jeden muž si pamatoval úplně všechno z nevědomí.
Avšak vědomí si na to nikdy nevzpomnělo.

Jeden muž, který si pamatoval jen podstatná jména, potkal ženu, která si pamatovala jen slovesa, a jejich dítě si pamatovalo jenom předložky.

Jeden muž, kterému ublížili, řekl, že může odpustit, ale nemůže zapomenout.
Pak ale zapomněl i to, že odpustil.

Jeden muž si pamatoval jenom to, co chtěl.
Pak si jednou zapamatoval něco, co nechtěl, a do konce života už nemyslel na nic jiného.

Jeden muž měl dobrou paměť, ale neznal se k ní, považoval ji za cizí a strašně ji záviděl.

Jednomu muži se vzpomínky při ukládání do paměti samy od sebe měnily v budoucí plány.

Jednomu člověku mizely vzpomínky, tak zkusil žít ještě jednou.

Jeden muž zapomněl, že se pokadil a pak se divil, kdo ho znečistil.
Jiný muž zapomněl, že se pokadil, i to, že se divil, kdo ho znečistil.
Jiný muž zapomněl, že první a druhý muž jsou jeden a ten samý jako třetí muž.

Jeden muž, který byl schopný silného prožitku, ale špatně si ho pamatoval, potkal ženu, která si výborně pamatovala, ale o to méně prožívala.
Měli spolu zážitek a rozešli se s tím, že se nic nestalo.

Jeden muž, který byl schopný silného prožitku, ale špatně si ho pamatoval, potkal ženu, která také byla schopná silného prožitku a špatně si pamatovala.
Měli spolu zážitek, na který si vzpomněli jedině, když ho opakovali.

Jeden muž neměl paměť a tak si celý svůj život nahrával.
Nahrávky ale pak nikdo nechtěl, ani on sám.

Jiný muž, který neměl paměť a tak si celý svůj život nahrával, si najal jiného muže s výbornou pamětí, který se na nahrávky musel dívat.
Dověděli se o tom v jiné zemi a ustanovili to jako způsob trestu smrti.

Jeden muž, který měl děravou paměť, přišel před poslední soud a řekl: Ježíši, ty si mě s někým pleteš.

Jeden muž měl schopnost okamžitě zapomínat své špatné skutky a když předstupoval před poslední soud, neshledali v jeho srdci ani stín špatnosti.

Jeden muž, který si nic nepamatoval, požádal Ježíše, ať si vše pamatuje za něj.
U posledního soudu to Ježíš popřel.

Jeden muž měl děravou paměť a požádal Google, aby díry v jeho paměti vyhledal.
Google však odmítl se zdůvodněním, že neumí vyhledávat nic.

Ježíš se domluvil s Google, že si vymění data.
Ježíš mohl nabídnout paměti všech těch, kdo žijí v Kristu.
Google zase těch, kdo vyhledávají v Google.
Podle toho, že nikdo neví, jak dohoda dopadla, lze usuzovat, že dobře.

Jeden muž si za živého boha nemohl vzpomenout na to, co udělal špatně.
Bůh mu tedy vrátil paměť, ale už to nebyl ten muž.

Jeden muž zapomněl, že jde před poslední soud.
Myslel, že jde před předposlední.
Vzpomněl si teprve, když si všiml, že jeho paměť je opět čistá jako lilie.

Jeden muž přišel s nápadem zpoplatnit paměť.
Díky tomu si bohatí lidé mohli dovolit pamatovat víc, i když jen málo z doby, kdy byli chudí.

Jeden muž vynalezl stroj na mazání paměti.
Zjistil, že při zpětném chodu se paměť naopak vyrábí.
Podařilo se mu umístit stroj do každé domácnosti.
Ukázalo se lhostejné, běží-li stroj normálně nebo pozpátku.

Jeden muž si dělal uzly, aby na něco nezapomněl, k tomu si dělal uzly na uzlech, aby nezapomněl na uzly, a pak ještě dělal zvláštní uzel, aby nezapomněl, k čemu vůbec má uzel sloužit.
Vtom musel uvázat další zvláštní uzel, aby nezapomněl, že ten zvláštní uzel má sloužit, tomu, aby nezapomněl, k čemu vůbec má uzel sloužit.
Od té chvíle nepřestává ten muž vázat jeden zvláštní uzel za druhým.

Jednomu muži nestačilo, že si pamatuje vlastní život, ale chtěl, aby si ho pamatovali i všichni ostatní.
Stálo to hodně krve, ale nakonec slavil úspěch.

Jeden muž si pamatoval všechny předchozí životy, jen ten současný ne.
Přesto si nikdo ničeho nevšiml.

původní komentáře: 

1 pepa 15.04.2010, 20:40:48

Motá se mi z toho hlava.

2 Mojmír Gottwald WWW 19.04.2010, 21:05:59

Kdo si nevšiml ten se ztratil ve stínu :)

3 Amanita 23.04.2010, 08:05:48

Připoměl jste mi \"souboj s pamětí\“ v nesčetně různých podobách. Některé podoby společnost respektuje a dokonce podporuje, jiné vytěsňuje až likviduje.

Muž, který pronikl za běžnou paměť a pak, někdy cíleně a někdy mimochodem připomínal vzpomínku na sny, kdy svět byl ještě mladý. Probouzel tak (snad) i onu prapůvodní paměť i v lidech, známých dobrou pamětí.

Děkuji za téma. Krásné dny přeji. Ama

4 Vrazy maj smrdět,… Panenka 11.05.2010, 07:39:53

Jeden placatý kámen by tuze rád sdělil jednomu muži, kterak je to prosté s tou pamětí.
Jeden muž však při konání své potřeby na nejbližšího druha zapomene.
… aspoň na chvíli

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.