jiné světlo na začátku než na konci tunelu

Saturday, 18. July 2009

Před půl rokem jedni mysleli, že to potrvá půl roku. Pesimisti rok. Soudní lidi, se kterýma jsem v poslední době mluvil, soudili, že budeme muset překousnout dva až tři roky, než se to zase začne trochu vracet zpátky.

Zpátky? Proč by mělo?

Oč pravděpodobnější je, že „svět už nikdy nebude takový, jaký býval“!

Copak nevidíte ty podlitiny na obloze?

Nevidíte, jak se hvězdy vzdalují a země je ztichlá před velkou ranou?

Stovky milionů si jsou najednou jisté svým právem vnutit vlastní idiotskou vůli jiným stovkám milionů.

Jak přirozeně se přesmykneme z konzumentů k bezohledným sviním!

Kdo si stěžoval – stěžovali si všichni! – v době nadbytku?

Kdo odmítal reformy v době nadbytku?

Čekejme agresívní slabochy v ulicích a po bulvárech, žadonící o vládu železné ruky.

Psychopatičtí papaláši, které jsme si vymodelovali televizními debatami a průzkumy veřejného mínění, jim vyjdou v ústrety s hledáním nepřítele, vnitřního a vnějšího.

Hle, jak jsme náhle jednotni vzdorem vůči Kanadě, jak hladce se přizpůsobujeme k nenávisti vůči nepřizpůsobivým!

Jsme nenávistní dřív, než vůbec vznikl důvod.

Jen co pochopíme, jak jsme nenáviděni – a nenávidí nás většina světa – budeme ho mít.

Budeme z něho žít.

Za co však budem bojovat, za své právo na sebestřednost?

Vyrojí se proroci, používající týž jazyk, jako já tady: vichr na straně půlnoční, požár na straně polední!

Těch se chraňte from here.

Vznikne potřeba shromáždit lidi dobré vůle.

Ale to je další ďábelský úklad.

Dělejte zásoby!

Ne, nedělejte zásoby, modlete se!

Že se neumíte modlit?

Hrůza vás naučí.

Chytračící se napálí, obrněné skřípne brnění, prchající dohoní blesk.

Podivuhodný trénink v hledění na drastické filmové scény se zúročí.

Uchvátí nás nasvětlení, gradace, realističnost scény; nakonec ani neuvěříme, že to není film.

Budeme šťastni z mála.

Co na to? Neřeknu.

Naučit se být sami, hodně, beznadějně sami.

Naučit se být spolu, hodně a nadějně spolu.

Odmítat populizmus.

Nenávidět ideologie živící nenávist.

Pracovat na ideálu, za který lze dát život.

Být šťastni z mála dřív, než o ně přijdem.

Místo plýtvání velkorysost.

Sbírat odvahu, shromažďovat pokoru.

Nebát se ničeho.

Nic se nám nemůže stát.

původní komentáře: 

1 Too good to be true Petr Koubský[[openidhttp://ideesfixes.blogspot.com/]] WWW 18.07.2009, 14:18:13

Vsadil bych si spíš, že to půjde obyčejněji, skoro nepozorovatelně, bez efektních scén. A hlavně bohužel příliš pomalu, než abychom včas pochopili, že se máme změnit. Žáby v hrnci na kamnech.

2 Petr Koubský 18.07.2009, 14:24:33

Prosím smazat, co přebývá… tak důrazně jsem to zas říct nechtěl ;)

3 Keff 18.07.2009, 19:35:41

Díky, bohužel trefné – teď se hodí přísloví o tom, že vlády umí dobře jediný trik: zlomí vám nohu a pak vám půjčí berli, aby vás přesvědčily, že bez nich nemůžete žít. Teď rostou počty přesvědčených každým dnem, a společenské kyvadlo se řítí k socialismu (osciluje kolem středu, což znamená, že jím projde nejrychleji a bez zastavení; zato v absolutních extrémech si dlouho postojí; teď se na dlouhou dobu posouvá i ten střed).

Stačilo málo, vynechat v \"krize regulace kapitalismu\“ prostřední slovo.

A taky http://www.podnikanivusa.com…mal/ včetně komentářů.

4 Ideál? Amanita 18.07.2009, 19:40:46

Náročné čtení. Jen nesouhlasím s ideálem, za který je snad třeba dát život. Víc se mi líbí ideál, pro který mohu žít. Tím mu ho vlastně dávám. Pěkně napršelo. Stromy se omyly, kytky jsou šťavnaté a slimáci rostou jako z vody. Nějaká ta plíseň k tomu patří, hezky rozloží, to co je nemocné a slabé anebo to, co sem nepatří. Je všudypřítomná. Asi bych se spolehla na plíseň. Radost. Ama

5 nominek 18.07.2009, 23:06:06

Náročné čtení, skoro ve mě vyvolalo chmury, ale díky komentáři č. 5 Petra Koubského jsem si smíchem poprskala monitor :-)))
Celkem bych se přimlouvala za nemazání…

6 18.07.2009, 23:07:05

Hm, škoda, než jsem to stihla odeslat, tak smazáno… :-)

7 koko. WWW 19.07.2009, 08:59:05

[1] to Petr Koubský: souhlasím, taky myslím, že to v každodenní perspektivě bude velmi obyčejné a nenápadné

[7] to Amanita – \"nesouhlasím s ideálem, za který je snad třeba dát život\“ – na to jsem teď zareagoval ve vláknu komentářů předchozího textu Cesta a cíl

8 Smysl života Marpefi WWW 23.07.2009, 20:24:47

nevím co zde dodat…existuje snad tolik názorů, kolik nás je…v obecném smyslu se mnoho názorů shoduje, ale každý přemýšlí trochu po svém…

Otázkou smyslu života se snažím zabývat na svém blogu trochu komplexněji, včetně průzkumů..proto Vás na něj zvu:

http://zivot-nazory.blog.cz/

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.