je nebo funguje

Sunday, 18. November 2007

Kosmická bitva na poli Kuruú se odehrává mezi tím, co je, a tím, co funguje.

Když chceme zjistit, jestli je něco pravda, zkusíme ověřit, jestli to funguje. Columbo nedá pokoj, dokud nezjistí, že to mohlo tak a tak skutečně fungovat. Uzná to i pachatel a přizná se.

Podle ovoce je poznáte! Tak pohleďte na ovoce jejich fungování – co ještě chcete řešit? Že měli dobrý úmysl? Cesta do pekla je vydlážděná dobrým úmyslem.

Nějaký zlý člověk zjistí, že se mu bude líp dařit, když na něm zlo nebude hned vidět. Záhy také pochopí, že nestačí, když se bude jen přátelsky usmívat: je zapotřebí předstírat kompletní škálu činností a postojů, jinak jeho zlo bude odhaleno a výhody plynoucí ze zamaskování vlastní pravé podstaty pominou. Bude tedy pomáhat, kde je potřeba, bude se láskyplně projevovat v určitých situacích, veřejně bude hlásat kladné ideje.

Někdo ho pak obviní, že je v jádru zlý člověk. Ale nebudou žádné doklady! Jen svědectví o obětavosti, nezištnosti, lidskosti.

Ostatně, řekneme si, i kdyby byl v hloubi srdce opravdu zlý, co na tom, když funguje naprosto konzistentně jako dobrý člověk. Jeho skutky jsou dobré. Ve skutečnosti je dobrý.

Civilizace může být pak klidně společenstvím zlých lidí, kteří si uvědomili dlouhodobou výhodnost dobra jako strategie.

Může nám též imponovat, že někdo své hardwarové zlo úspěšně přemáhá. To nakonec znamená vysokou morálku. Copak je naše zásluha, že jsme v jádru dobří nebo zlí?

Zdá se mi, že je něco očistného na přiznání, že předstírání, pokud je kvalitní, dokáže v praxi nahradit upřímnost. Přiznat se k předstírání vypadá jako větší upřímnost, než přiznání pouze k upřímnosti. A zatímco na předstírání i pak může zůstat příchuť podrazu, jeho vyšší stupeň, předstírání předstírání, je už tak rozmazané, že upřímnost v něm ztrácí veškerou oporu.

O tom, jak dopadnou tyto hrátky, stejně rozhoduje pragmatické posouzení, zdali fungují nebo ne. Lze přitom získat dojem, že spíš, než že se dobro v soupeření se zlem ukázalo výhodnější, tak že se možná za dobro časem označilo to, co bylo výhodné. Čili, že nejen pravda, ale i dobro je to, co funguje.

Já bych se přesto rád zastal onoho staromódního je. My totiž stejně v hloubi srdcí víme, jací jsme, jak jsme co zamýšleli a prováděli, ba i do druhých máme v téhle věci jakýsi vhled. Můžeme se ošklivě plést, to je jisté, jako u všech věcí, které vidíme takto přímo, bez reflexe. Riziko omylu je značné, zároveň si však musíme připustit, že jen tato „opravdová“ úroveň světa skýtá jakýs takýs smysl. Dvě kamarádky uzavřou nepsanou dohodu, že se jedna druhé bude svěřovat a že po dvaceti minutách si role vždycky vymění – což vypadá jako opravdové kamarádství – je to však jen ta úmluva. Milenci si vzájemně poskytnou pro obě strany příjemné pocity, najdou třeba i způsob dlouhodobější koexistence, který bude oběma vyhovovat – třeba to i nazvou láska – jde však jen o kontrakt, jehož sepsání sice obě strany popřou, přesto se jím úzkostlivě řídí. Tyhle vztahy jsou mohou být i dost uspokojující, ale to nemění nic na jejich nesmyslnosti.

Zkuste se dostat do naladění, ve kterém vám dojde, že fungování je sice důležité, zjišťuje skutečnost skutečnosti atd., ale je málo! Že víc je, když něco doopravdy je.

Ardžuna se vzpírá hrozivé nutnosti, že by se bratrovražedná bitva měla stát skutkem. Raději se nechá sám zabít, když to zabrání zbytečnému krveprolití. Nechce uznat, že svět takto funguje. Fungování by se přece mělo dát změnit – nakonec jej však Kršna, převlečený za jeho vozataje, propůjčením božího zraku přesvědčí, že svět takový přímo je.

A i naopak. Od doby, co existují počítače, si představuju, že se vymyslí software, které oskenuje namalovaný obraz a zjistí, kde malíř lhal. Preventivně se proto snažím nelhat – i když se ztotožňuju s Picassem, že obraz je lež (která nám umožňuje ukázat pravdu). Bojím se, že to, co pro mě jednoduše je, může jednou projít testem, jestli to taky funguje.

View Larger Map

původní komentáře: 
1 Václav 20.11.2007, 07:44:07

Zdravím :)
…ale nestane se někdy 100 x opakovaná lež pravdou? není někdy opakovaná hra na JAKO jediným možným způsobem jak překročit hranici do JE?

2 Anna 20.11.2007, 14:33:19

Věci jsou. Musíme do jisté míry počítat s tím, že je to naše fantazie, která vytváří ten dojem existence. Proč jinak člověk tak často cítí,že něco doopravdy je. Přítomnost dostává najednou smysl. Ale časem ten pocit vyprchá, nebo se přelije jinam… Znamená to, že jsoucno oné věci je pouze závislé na našem vnímání v prostoru a čase nebo to jen naše vnímání je natolik nedokonalé a podléhá funkčnosti?
Aby člověk mohl fungovat musí zapomínat.Je to asi jakási podmínka přežití.?
Osobní postřeh prověřený mnou v mém životě je, že když příliš funguju, ztrácím se. Jaksi.

Díky za námět!

3 pryž 21.11.2007, 12:55:12

Myslím, že není naše zásluha jestli jsme zlí nebo hodní. Aspon pro mě je zatím důležité, že když TO JE, tak že TO zavrní někde uvnitř, a jestli tam vejde něco kladného nebo záporného, mělo by být jedno, a všechno je jedno. Je to fakt úplně jedno.

4 to pryž Václav 04.12.2007, 08:43:15

A to si myslíš, že se lidé rodí už jako dobráci, nebo jako padouchové?! Nějak si to nedokážu představit – vidím, že se jedním nebo druhým člověk stává postupně, a pokud se zrovna nenarodí ve zločineckém ghettu nebo v nějaké sektě, bude to vždy jeho volba a zásluha.

5 vaclav pryž 05.12.2007, 11:31:47

Volba to naše je, ale zásluha asi ne. Čím si kdo zaslouží, co mu do vínku dáno? Ovlivnit mohu volbu zda podpořím dobro či zlo, a je pravda, že to by mně nemělo být jedno.

6 to pryž Václav 11.12.2007, 08:07:34

Jakože špatné zdraví a nervy ve vínku činí jednoho zlým, a zdraví jak křen a pevné nervy s mírným temperamentem druhého dělají hodným?! Přiznám se, že tomu moc nerozumím – ve výše popisovaném vidím ve volbě i zásluhu.

7 je trochu těžké posuzovat Václav 2 25.12.2007, 09:40:18

mnohé věci podle běžných měřítek \"takzvané\“ konzumní reality a nádechem křesťaských dogmat… člověk se rodí s určitými predispozicemi a karmou, která určuje jak budeme vnímat svět a vše kolem. Není to obraz duality – dobra a zla – je to obraz vnímání skutečnosti, která vede k poznání či k hluboké vnitřní prázdnotě.

8 to Václav 2 Václav 02.01.2008, 17:23:45

… a toto je posuzování z jakých měřítek?

9 11.01.2008, 19:29:26

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.