Bordel – pozvánka na čtvrtek!

Tuesday, 7. October 2008

Kdysi jsem byl pozvaný na velkou výstavu, u které jsem pochyboval, jestli na ní vůbec mám být. Nakonec převážilo, že nemám. Pověsil jsem tam několik celkem bezbranných obrazů a fakticky jsem tím zmizel. Zástupy obrazy obtékaly a obrazy zůstávaly netknuté.

Před pár lety jsem si říkal, jestli vůbec mám být, a převážilo, že nemám. Tak jsem si v tichosti anihiloval a nechal tu stín Setrvačník, který vykonává úkony. Má dokonce i „radost ze života“ – a tak nejen mí blízcí, ale ani já samotný si nemusím virtualizace vždycky hned všimnout.

Ba ne, zbabělostí bych to nenazýval – copak není odvaha udělat čin, který vypadá zbaběle? Nespojoval bych si to ani s wu wei, nečiněním, to by naopak vypadalo příliš dobře. Spíš se v tom zhodnocuje naše normalizační výbava, jak něco dělat a přitom to nedělat.

Zajímalo mě, jestli a co budu malovat, když už „nemusím“. Ale i to je skoro stejné, jen s více nevypočitatelnými výpadky. Jedním takovým jsem strávil tohle léto. Místo čehokoli rozumného jsem se věnoval sběru malých kamínků. Obětoval jsem jim opravdu značné množství času. A nevím proč.

Kamínky jsem nejdřív sbíral po povrchu, pak jsem začal kopat do země a přesívat hlínu. Přebíral jsem to a třídil, odděloval jsem od oblázků frakci cihel či křidlic a organické kompostovatelné hmoty. Po tom všem mi zůstala už jen nepoužitelná hnusná směs střepů, umělé hmoty, kousků špagátu a rezavých drátů. Toho bordelu jsem měl plné kýble rozstrkané různě po zahradě a zbývalo je jen vyklopit do popelnice. Eva pár kbelíků neladu pak skutečně vyhodila, jenže krátce nato mě dostihlo osvícení.

Přece nelze bordel jen poposunout mimo zorné pole! Nemůžeme dělat, že nějaká část světa prostě není! I když zrovna s ní nechceme nic mít. Sám jsem rozhodně nechtěl s bordelem nic mít, avšak s překvapením jsem zjistil, že se s ním začínám identifikovat! Bordel je (resp. není) stejným způsobem, jak byly moje obrazy na Documentě anebo jako je Setrvačník. Obtékáme ho, provádíme s ním úkony. Ale uvědomit si bordel (módním slovem chaos) je plnohodnotně strašné – a úplné uvědomění je nemožné, protože by vám tím v hlavě opravdu zavládl neskrývaný bordel – a jak se taková vláda bordelu ukončí, to se neví – jakkoli k tomu účelu vznikla tahle civilizace.

Když ho tedy nemůžeme přijmout ani odmítnout, dojde konečně na naši normalizační schopnost s bordelem žít a nežít. Skrývá se v tom dokonce možnost malinko parazitovat na jeho nezdolné vitalitě, která se jinak navenek tváří jako zmrtvělost, anti-životnost.

Co mám ale dělat s těmi střepy? Vím bezpečně, že jejich nekonečné prosévání a třídění nebyl žádný koncept neboli umělecký záměr, ale asi zneužiju skutečnosti, že mi pozítří začíná výstava v Galerii Havelka, a přivezu je tam. Už asi čtrnáct dní zase maluju, takže dovezu i nějaké obrazy – které se mi vůbec nelíbí… Cizopasím na bordelu, on na mě však prosperuje ještě líp. S normalizací se taky nepodařilo vydrbat, ani s Documentou, ani s tou mou původní osobou.

No, původně jsem chtěl napsat jenom, že vás srdečně zvu na versnisáž!

Tady je text pozvánky:

Vážené dámy a pánové, milí přátelé,
srdečně Vás zveme na slavnostní zahájení výstavy Vladimíra Kokolii Bordel ve čtvrtek 9. října 2008 od 18 hodin do Galerie Havelka, Martinská 4, Praha 1.
Výstavu uvede autor přednáškou Blízkost bordelu, v 19 hodin proběhne křest ohlašované Kokoliovy knihy Slovník Grafiky 2 doprovozený vystoupením studentů ateliéru Grafika 2 na Akademii výtvarných umění v Praze.
Vynikající moravské víno z hostěradické trati Volné pole a koláčky z pekárny.
Rožněné vepřové plátky experta a souseda Jana Hutky, Veverské Knínice 60.
K poslechu nabízíme „Best of Ruda“ – nekonečný hudební doprovod pověstného Rudy Konečného.
Výstava potrvá od 10. října do 8. listopadu 2008.
Otevřeno pondělí až sobota, od 11 do 18 hodin.
Více informací naleznete na www.galeriehavelka.cz a www.kokolia.cz
Přejeme probarvené podzimní dny a těšíme se na Vaši návštěvu!

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.